Vláda dnes schválila Politiku ochrany klimatu 

Česká republika bude směřovat ke snížení emisí skleníkových plynů o 80 % do roku 2050 (oproti roku 1990), příští vláda připraví antifosilní zákon, dojde k zavírání zastaralých uhelných elektráren a rozvoji obnovitelných zdrojů. To jsou stěžejní úkoly státu k naplnění Politiky ochrany klimatu v ČR, kterou dnes schválila vláda.

Klimatická koalice ekologických a rozvojových organizací vítá přijetí politiky a připomíná, že závislost na fosilních palivech je také hlavní systémovou příčinou smogu. Koalice upozorňuje, že provádění politiky by zbytečně prodražila výstavba nových jaderných reaktorů (nemluvě o dalších negativních dopadech jaderné energie). Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR přitom nedávno propočítal, že cesta ke snížení emisí orientovaná na energetické úspory a ukládání energie by byla levnější než cesta zahrnující nové reaktory [1].

Klimatická koalice upozorňuje, že schválená Politika nereflektuje globální pařížskou dohodu, která byla přijata na konci roku 2015, tedy během zpracovávání české Politiky ochrany klimatu. Pařížská úmluva znamená, že svět se musí zbavovat fosilních paliv rychleji a více. Při nejbližší aktualizaci Politiky, jež se předpokládá každých pět let, tedy musejí být její hlavní cíle - a zejména konkrétní opatření - upraveny tak, aby bylo k roku 2050 dosaženo 95% snížení emisí skleníkových plynů [2].

Politika ochrany klimatu také zanedbává globální spoluodpovědnost ČR za dopady změny klimatu. Odpovídající podíl naší země na pomoc chudým zemím se zvládáním povodní, sucha, hurikánů či slabých úrod a nemocí je deset miliard korun ročně [3]. Politika navrhuje dávat jen 1,8 miliardy a dosáhnout této částky až od roku 2030, to vše navíc jen nezávazně.

Ministerstvo životního prostředí, které Politiku ochrany klimatu ČR předložilo, si již dříve nechalo přepočítat, jaké dopady by menší (o 62 %) i větší (o 83 %) snížení emisí mělo na českou energetiku a ekonomiku [4]. 

- Větší snížení emisí by znamenalo celkově nižší náklady na energetiku, neboť vyšší investice do čistých domácích zdrojů by byly víc než kompenzovány úsporami za dovoz paliv a nižšími škodami na zdraví a životním prostředí. 

- Větší snížení emisí by znamenalo růst počtu zaměstnanců v energetice o 9 000 lidí v roce 2050 (nižší snížení naopak pokles o 5 000 osob).

- Větší snížení emisí víc sníží energetickou náročnost ekonomiky a také víc posílí energetickou bezpečnost.

Vybraná opatření dnes schválené Politiky ochrany klimatu v ČR, která (pokud budou realizována) přinesou snížení emisí skleníkových plynů:

- Příprava antifosilního zákona - příští vláda

- Podpora využívání obnovitelných zdrojů elektřiny a tepla - není stanoven přesný termín

- Příprava legislativy omezující nízkoúčinné uhelné elektrárny - do konce roku 2017 (schválení by pak bylo reálné v roce 2018)

- Příprava zdanění fosilních paliv v malých zdrojích (které neplatí emisní povolenky) - do konce roku 2018

- Zákaz prodeje uhelných kotlů - od roku 2025

- Při přípravě nových tarifů cen elektřiny se zaměřit na jejich motivační efekt pro úspory ve spotřebě a odběru elektřiny - v následujících letech

- Podpora energetických úspor - aktuálně a do budoucna

- Podpora elektromobility a dalších “neropných” pohonů (například formou nižší silniční daně, podpory z fondů EU) - aktuálně a do budoucna

- Zvýšit mýtné pro kamiony a rozšířit systém mýtného na všechny silnice a tím podporovat přesun nákladní dopravy na vlaky - různé termíny několika opatření od konce roku 2017 do roku 2020

- Podpora ekologického zemědělství a podpůrný program pro konvenční zemědělce, který je povede k šetrnému hospodaření s ohledem na minimální eroze půdy - do konce roku 2017 (běh od 2018)

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

"Otázka přístupu ČR k závislosti na fosilních palivech je vyjasněna. Vláda dnes stanovila jasný cíl: Budeme směřovat k zásadnímu snížení své závislosti a potřebujeme antifosilní zákon. Nyní je potřeba začít plnit úkoly přínosného plánu: zavírat zastaralé a nepotřebné uhelné elektrárny a rozhýbat rozvoj obnovitelných zdrojů. Dle ekonomů je levnější to kombinovat s úsporami energie a rozvojem jejího ukládání - místo s drahými jadernými reaktory."

Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku uvedla:

“Vítáme přijetí Politiky ochrany klimatu. Bohužel již v momentě schválení jsou cíle Politiky zastaralé a musejí být při nejbližší příležitosti upraveny tak, aby byly v souladu s pařížskou klimatickou dohodou a jejím cílem udržet globální oteplení  mezi 1,5 a 2°C.”

Lukáš Hrábek z Greenpeace ČR řekl:

“Máme zkušenost, že slova u nás často zůstávají jen na papíře. Pokud chce Česká republika skutečně chránit klima, nesmí dovolit, aby ČEZ prodával polostátní uhelné elektrárny do rukou kontroverzních soukromých podnikatelů, jak to zrovna nyní plánuje v případě elektrárny Počerady. Víme dobře, že podobně jako ve Chvaleticích i zde bude chtít uhlobaron Pavel Tykač pálit uhlí co možná nejdéle, protože právě schválená Politika ochrany klimatu je mu ukradená.”

Jan Koubek Kejzlar, ředitel CARE ČR, doplnil:

“Nezávazný a nepřiměřeně malý příspěvek ČR na řešení globálních klimatických změn nesvědčí o vážném úmyslu podpořit snahy o předcházení katastrof a naplňovat jeden z cílů rozvojové spolupráce. Vyhlášení a hrozba hladomoru v zemích Afrického rohu a okolí Čadského jezera jsou přitom jasným příkladem a důkazem zhoršující se situace. ČR má příležitost ukázat nejen odpovědnost za klima uvnitř hranic, ale i přesah do světa.”

Poznámky:

[1] Jak ukazuje nízkouhlíkový scénář N-opt, za předpokladu výrazných energetických úspor a rozvoji technologie výroby vodíku pomocí sluneční energie do průmyslového měřítka lze při srovnatelných celkových nákladech dosáhnout 80% snížení emisí skleníkových plynů v roce 2050 oproti roku 1990 i bez výstavby nových jaderných zdrojů. Celá studie: https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_21_2016_Snizeni_emisi_sklenik... (odkaz je externí)

[2] V Klimatické dohodě z Paříže se státy světa zavázaly udržet nárůst globální teploty pod 2°C se snahou omezit oteplení na úrovni 1,5°C. Aby to bylo možné, musejí rozvinuté státy omezit své emise skleníkových plynů na téměř nulu do roku 2050.

[3] Částku vypočetly mezinárodní rozvojové a humanitární organizace na základě celkové potřeby financí na zvládání změny klimatu, podílu naší země na znečišťování a našich ekonomických možností.

[4] https://ipodpora.odbory.info/soubory/dms/wysiwyg_uploads/c2a0667ce4c05b4... (odkaz je externí)