Pozítří začne ratifikace pařížské klimatické dohody.

Česká republika musí na základě dohody o ochraně klimatu z prosince 2015 urychlit snižování emisí skleníkových plynů. V Paříži se 195 států včetně USA, EU, Číny, Indie či Ruska shodlo, že svět postupně ukončí závislost na fosilních palivech tak, aby průměrná globální teplota nevzrostla víc než 1,5 stupně Celsia. Současné závazky států jsou přitom pro naplnění přijatých cílů nedostatečné.

Vědecké závěry dnes na tiskové konferenci v Informačním centrum OSN v Praze popsal klimatolog Jozef Pecho z Akademie věd a dopad dohody na ČR komentovali další experti.

Hnutí DUHA zároveň zveřejnilo nové výpočty, jak do roku 2030 srazit českou závislost na fosilních palivech, respektive emise skleníkových plynů o 40 procent [1] a zároveň posílit ekonomiku a snížit účty rodin a podniků. Vláda by měla rozhýbat opatření k instalaci střešních solárních elektráren a výstavbu obecních větrných turbín. Měla by také odstavit staré a nepotřebné uhelné elektrárny, stabilizovat investice do zateplování domů, posílit energetickou efektivitu průmyslu či recyklaci odpadů.

Celou studii s šesti vybranými opatřeními najdete zde: http://www.hnutiduha.cz/publikace/klimaticka-dohoda-zmeni-cesko
a stručnou infografiku zde: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2016/04/jak_parizska_klimaticka_dohoda_zmeni_cesko_infografika_www.pdf.

Využitím všech šesti příležitostí snížíme znečištění i posílíme ekonomiku:
vznikne přes 55 tisíc nových a stabilních pracovních míst (i se započítanou ztrátou pracovních míst v odstavených auhelných elektrárnách),
o 52 miliard korun ročně klesnou do roku 2030 škody na zdraví obyvatel díky nižšímu znečištění z uhlí, ropy, zemního plynu a spalování odpadů,
provozovatelům budov (firmy, školy, nemocnice) ušetří energetické renovace ročně za vytápění celkem 5,2 miliard korun, domácnostem klesnou výdaje za vytápění o 15,7 miliardy korun,
energetická náročnost české ekonomiky poklesne, což se projeví na růstu konkurenceschopnosti.

Revidovat se také musí klimatická a energetická politika celé EU. Shodly se na tom hlavy vlád členských států. Řada z nich aktivně usiluje o výrazné zvýšení cílů společné politiky do roku 2030. Příležitost bude při přípravě unijní legislativy na podporu obnovitelných zdrojů a energetické efektivity.

V pátek 22. dubna bude v New Yorku slavnostně zahájena ratifikace klimatické dohody. Více než 130 států avizovalo, že dohodu podepíše hned v úvodní den procesu, což by byl rekord v historii přijímání mezinárodních úmluv. Očekává se osobní účast vrcholných světových politiků. Za ČR se zúčastní ministr životního prostředí Richard Brabec. Také premiér Bohuslav Sobotka dříve uvítal přijetí dohody a deklaroval spoluzodpovědnost ČR za její naplnění.

Vláda učinila první krok ke snížení naší závislosti na dovozu ropy a plynu i na uhelných dolech, když letos 9. března schválila koncept tzv. antifosilního zákona a uložila přípravu jeho paragrafů. Zákon má stanovit cíl a tempo snížení fosilní závislosti. V Británii podobná legislativa úspěšně funguje už více než sedm let a řada evropských zemí ji následuje s podobnými zákony.

Michal Broža, pověřený řízením Informačního centra OSN, řekl:
“Podpisový ceremoniál v OSN v New Yorku má jediný cíl: upřít na změnu klimatu znovu globální pozornost a připomenout státníkům, že Pařížskou dohodou jen začala dlouhá cesta konkrétních opatření. Víc než 130 avizovaných podpisů hned v první den ratifikačního procesu naznačuje, že jsou si státy své odpovědnosti vědomy.”

Jozef Pecho, klimatolog z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, řekl:
“I přes mezinárodní úsilí trvající přes dvacet let koncentrace skleníkových plynů roste i nadále v atmosféře rychleji než kdykoliv za posledních 65 milionů let. Vědecké závěry poukazují na fakt, že závazky zemí světa ohledně redukce emisí CO2 dohodnuté v Paříži jsou příliš slabé na to, abychom se dokázali vyhnout oteplení o dva stupně Celsia. Rychlá klimatická změna a její stále horší dopady jsou toho v posledních letech svědectvím.”

Klára Sutlovičová, vedoucí programu energetika a změna klimatu analytického centra Glopolis řekla:
„EU i česká vláda se musí přestat tvářit, jako by žádná nová dohoda v Paříži nevznikla, a nesmí dál přešlapovat na místě. Japonsko, Čína, USA nebo třeba Chile masivně investují do čistých zdrojů. Šanci srovnat s nimi krok nabízí příprava nové unijní legislativy na podporu obnovitelných zdrojů.“

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Vláda dala zelenou přípravě antifosilního zákona. Ale situace už vyžaduje soustředit se zároveň i na konkrétní opatření. Zmíním jen pár vybraných – odstavení starých uhelných elektráren vyrábějících jen na vývoz, zvýšení recyklace odpadů či rozvoj obecních větrných turbín – to vše i další způsoby mohou srazit naši závislost na fosilních palivech o čtyřicet procent do roku 2030. Navíc vzniknou desítky tisíc nových pracovních míst, o desítky miliard ročně klesnou škody způsobované znečištěním a sníží se také účty domácností, firem a obcí za energie.“

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Vítáme, že ČR se aktivně hlásí ke společenské zodpovědnosti a ratifikaci Pařížské dohody neoddaluje. Musí přijít ale další kroky: máme velký potenciál pro využití větrné a solární energie, je to zároveň jedinečná šance pro náš průmysl. V sousedním Německu je průmyslový sektor obnovitelných zdrojů již řadu let jedničkou v energetice a zaměstnává víc než dvojnásobek lidí než konvenční energetika.  Dosavadní tuzemská státní politika je však nedostatečná, je nejvyšší čas na českou “Energiewende”, jinak nám vlak “energetické budoucnosti” ujede definitivně.”

Jan Kejzlar, ředitel CARE ČR, řekl:
„Co změní klimatická dohoda v životě lidí v nejchudších zemích světa, které se potýkají s dopady změny klimatu v první linii? Nic moc okamžitě, ale podpis Pařížské dohody má symbolický význam. Potvrzuje, že se vlády zavazují změnit přístup a jsou ochotné řešit každodenní starosti lidí při zajištění obživy, zdraví a vhodného prostředí k životu. A to nejen u sebe doma!“

Kontakty:
Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky:
[1] Je tím myšleno 40 procent oproti současnému stavu, nikoliv oproti roku 1990. Krátce po roce 1990 emise skleníkových plynů v ČR výrazně poklesly (ze 195 milionů tun na cca 150 milionů), neboť zanikly neefektivní, zastaralé a zbytečné výroby. ČR je nyní vázána legislativou EU, která říká, že se emise skleníkových plynů musí snížit o 40 procent oproti roku 1990. Tento cíl je téměř splněn, ale vzhledem ke globálním cílům je nutné závazky posílit - jak v celé EU, tak v ČR.