MŽP plošně povolilo uhelným elektrárnám vypouštět o 40 % více rtuti

Nevládní organizace požadují zastavení individuálních výjimek.

Ministerstvo životního prostředí vydalo kontroverzní změnu vyhlášky, která uhelným elektrárnám umožňuje odečíst si 40 % z naměřených hodnot toxické rtuti jako "nejistotu měření", a snáze tak “splnit” limity na ochranu zdraví lidí [1].

Nevládní organizace Frank Bold, Greenpeace a Hnutí DUHA považují rozhodnutí za skandální, návrh změny vyhlášky od začátku kritizují [2]. Ministerstvo životního prostředí má podle nich chránit zdraví lidí a čistotu prostředí, ne zájmy znečišťovatelů. Po vydání této novelizace vyhlášky považují nevládní organizace za naprosto nepřípustné a hlavně zbytečné, aby úřady vydávaly další individuální výjimky z limitů pro emise rtuti jednotlivým uhelným elektrárnám.

O takovou výjimku žádá aktuálně elektrárna Chvaletice ze skupiny Sev.En podnikatele Pavla Tykače a i bez nově vyhláškou umožněné tolerance chce vypouštět 3,5 násobek limitu. Důvodem má být právě nově zaváděné kontinuální měření, kterého se vyhláška týká [3]. Elektrárna žádá o zvýšení limitu ze 7 µg/m3 na 25 µg/m3 [4], to v praxi znamená, že by elektrárna po dobu osmi let vypouštěla namísto 117 kg rtuti až 422 kg ročně. Vyhláška by umožnila tolerovat hodnoty o 40 % vyšší, tj. na úrovni 35  µg/m3, tedy až 591 kg ročně - to by bylo 5-krát více než limit. Škody na lidském zdraví způsobené jedním kg rtuti uvolněným do životního prostředí vědci vyčíslují na 22 937 EUR, tedy zhruba 593 000 Kč [5].

Pavel Tykač navíc usiluje o odkoupení největšího českého zdroje rtuti v ovzduší, největší uhelné elektrárny Počerady, od většinově státní firmy ČEZ. Pokud by ji dostal do rukou, bude usilovat o individuální výjimky z limitů pro ochranu zdraví zcela jistě i zde.

Předmětná vyhláška stanoví, že provozovatel zdroje znečištění může od naměřené hodnoty znečišťující látky odečíst určité procento jako “nejistotu měření” a teprve takto uměle sníženou hodnotu porovnat s limitem. Ustanovení se vztahuje na řadu znečišťujících látek, mezi které doplnilo MŽP rtuť, a to s hodnotou 40 %. Už samotný přístup, kdy se nejistota měření odečítá, je ústupkem provozovatelům uhelných elektráren. Kdyby MŽP chtělo mít jistotu, že se do ovzduší nevypouští jedovaté látky "omylem", nejistotu měření by naopak přičítalo, podle principu předběžné opatrnosti.

MŽP argumentuje, že vychází z německého modelu. Ale je tu jeden podstatný rozdíl mezi českým a německým řešením: v Německu se jako nejistota měření neodečítá celých 40 % automaticky. Němečtí provozovatelé musí zjistit, jakou konkrétní chybu měření má jejich přístroj, a teprve tu mohou odečíst. Měřicí zařízení jsou přitom zpravidla mnohem přesnější [6].Co je v Německu maximum, MŽP zavedlo jako normu.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, řekl:
“Ministerstvo životního prostředí vlastně vydalo uhelným elektrárnám plošnou výjimku z limitů pro ochranu zdraví lidí před toxickou rtutí. Je tedy zcela nepřípustné a navíc zbytečné, aby nyní vydalo nějaké uhelné elektrárně ještě další individuální výjimku na rtuť.”

Laura Haiselová, právnička Frank Bold, řekla:
“Například Nizozemsko po výtce Evropské komise změnilo svůj systém odečítání nejistoty měření - nově bude po německém vzoru odečítat pouze reálnou nejistotu, nikoli arbitrárně stanovený podíl naměřených emisí. České Ministerstvo životního prostředí se ale vydalo zcela opačnou cestou a do systému odečítání “nejistoty měření” zařadilo i rtuť. Takhle si zvyšování standardů ochrany životního prostředí skutečně nepředstavuji.”

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká:
“Provozovatelé elektrárny Chvaletice si požádali o výjimku pro vypouštění rtuti s odůvodněním, že neví, jak zajistit její spolehlivé kontinuální měření. To už teď neplatí, protože nyní jim hraje do karet tato kontroverzní vyhláška a mohou si 40 % naměřené rtuti odškrtnout. Je tedy jasné, že ministerstvo životního prostředí má nyní při posuzování odvolání výjimky pro Chvaletice z nových emisních limitů už jen jednu možnost - výjimku odmítnout.”

Kontakty:
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Laura Haiselová, Frank Bold, 770 170 722, laura.haiselova@frankbold.org
Lukáš Hrábek, Greenpeace, 603 443 140, lukas.hrabek@greenpeace.org

Poznámky:
[1] Viz Sbírku zákonů, částku 91, rozesláno 30. 8. 2019 - novela vyhlášky č. 415/2012 Sb., jedná se o změnu § 9 odst. 7. Dostupné zde: https://www.sbirka.cz/POSL4TYD/pohledr.htm
[2] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/mzp-navrhuje-aby-uhelne-elektrarny-mohl...
[3] Viz vyjádření firmy Seven: „Pokud jde o rtuť, Česká republika dosud neměla limity pro tyto emise stanoveny. Navíc neexistuje prověřený způsob, jak zajistit spolehlivé kontinuální měření těchto škodlivin. Proto se očekává, že o udělení výjimky požádá většina evropských výrobců elektřiny a tepla,“ doplňuje Václav Matys.
http://www.7energy.com/cz/media/aktuality/tz/2019/20190109.html
[4] Jde o výjimku z emisních limitů podle Závěrů o nejlepších dostupných technikách, které budou  pro uhelné elektrárny účinné od srpna 2021. Krajský úřad Pardubického kraje elektrárně výjimku udělil, nyní bude o odvolání spolků a obcí rozhodovat Ministerstvo životního prostředí. Shrnutí údajů ze žádosti o výjimku je dostupné online, viz str. 6 dokumentu: https://www.mzp.cz/ippc/ippc4.nsf/$pid/MZPAAH9SFGBZ
[5] Viz: Rabl & Nedellec (2016): Costs of Health Damage from Atmospheric Emissions of Toxic Metals Part 2: Analysis for Mercury and Lead. Ceny ve studii jsou uvedeny v cenové hladině z roku 2013, pro zpřesnění by tedy bylo možné ještě promítnout do výsledků studie inflaci. Dostupné online: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/risa.12598
[6] Např. podle certifikátu zařízení Gasmet Continuous Mercury Monitoring System je na úrovni emisního limitu ve výši 2 µg/m3 (tj. více než 3x nižší limit než ten stanovený v prováděcím rozhodnutí Evropské komise) nejistota kontinuálního měření rtuti pouze 15,6 %, resp. 0,312 µg/m3. Viz: https://www.csagroupuk.org/wp-content/uploads/2018/03/MC17033201.pdf
(str. 6)