Krakov, druhé největší polské město a jedno z nejvíce znečištěných míst v EU, končí od 1. září s topením uhlím (a všemi dalšími pevnými palivy) v lokálních topeništích. Tato paliva budou zakázána na základě městské vyhlášky ze začátku roku 2016. V minulých letech město finančně pomáhalo domácnostem modernizovat lokální vytápění. Odvážnou vyhlášku přezkoumávaly i polské soudy, před kterými obstála [1].

Celé Malopolské vojvodství pak od 1. července 2017 zakázalo instalovat nové kotle a kamna, které nesplňují evropskou směrnici o ekodesignu (tedy nejčistší možné technologie) pro spalování pevných paliv. Od začátku roku 2023 si všechny domácnosti musí vyměnit i stávající kotle a kamna, která standard ekodesignu nesplňují. Aktuálně probíhá na území celého vojvodství obdoba kotlíkových dotací [2].

V České republice - která má hned po Polsku druhé nejhorší ovzduší v EU - je zatím stanoven pouze zákaz kotlů 1. a 2. emisní třídy (což jsou ty nejzastaralejší kotle) od září 2022. Obce mohou podle zákona o ochraně ovzduší zakázat topení v těchto kotlích už dříve. Stále však není - na rozdíl od Malopolského vojvodství - vyřešen konec kotlů 3., 4. a 5. třídy, tak aby byly provozovány jen kotle ekodesignové. Kotle 3. třídy však není možné od roku 2018 uvádět na trh a od roku 2020 už bude možné uvádět pouze kotle ekodesignové. České kotlíkové dotace - na rozdíl od krakovských - v 1. a 2. vlně dokonce podporovaly nákup kotlů na uhlí, až pro současnou 3. vlnu se podařilo toto palivo z kotlíkových dotací vyloučit [3]. S třetí vlnou navíc začal stát poskytovat i kotlíkové půjčky pro zpřístupnění dotací chudším domácnostem v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji. 

Podle Státní energetické koncepce ČR, Politiky ochrany klimatu v ČR i Národního programu snižování emisí ČR by měla být zavedena daň, která by motivovala k čistému vytápění. Přesto její zavedení nedávno vláda krátkozrace odmítla a přehazuje odpovědnost na příští vlády [4].

Hnutí DUHA zveřejnilo v listopadu 2018 komplexní plán, jak vyčistit ovzduší od zplodin z domácích kotlů a kamen na uhlí [5]. Některé položky - jako vyloučení uhlí z kotlíkových dotací či zavedení kotlíkových půjček a prodloužení kotlíkových dotací - se již povedlo prosadit. Stále jsou však potřeba systémové řešení jako je zvýšení energetické daně z uhlí a zavedení postupného zákazu kotlů 3.-5. emisní třídy a celoplošný zákaz topení uhlím nejpozději v roce 2030.   

Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energetika a odpady, řekl: 
“Přístup v Krakově a Malopolském vojvodství může být inspirací pro Česko. I v oblasti, kde jsou lidé daleko více závislí na uhlí se politici nebáli prosadit razantní ozdravné ovzduší. U nás dalo práci přesvědčit stát, aby uhelné kotle alespoň nedotoval. Potřebujeme být podobně ambiciózní jako Poláci, pokud mají lidé dýchat čistý vzduch, na který mají právo.”

Kontakty:
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)
Aleš Miklík, tiskový mluvčí, Hnutí DUHA, 604 131 131, ales.miklik@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky pro editory:
[1] http://www.krakowpost.com/20118/2019/03/wood-coal-burning-ban-krakow (odkaz je externí)
[2] https://powietrze.malopolska.pl/en/anti-smog-resolution/ (odkaz je externí)
[3] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/evropske-fondy-uz-nepodpori-kotle-na-uhli-budou-vyskrtnuty-z-kotlikovych-dotaci
[4] https://twitter.com/JiriKozelouh/status/1162991934740340737 (odkaz je externí)
[5] http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2018/11/ofenziva_proti_neviditelnemu_zabijakovi_0.pdf