Vytištěno z http://www.hnutiduha.cz/
Součástí přírodního lesa je mozaika starých stromů, souší a padlých kmenů. Ale v intenzivním lesnictví dřevaři všechno vytěží: nenechávají vůbec žádné stromy k zestárnutí. Klestí se po těžbě často pálí.
Totální odstraňování veškerého dřeva ochuzuje půdu. Mizí přirozený zdroj živin. Padlé kmeny by také pomáhaly chránit proti erozi, dodávaly vlhkost a humus.
Pokud ve smrkovém porostu zůstanou alespoň větve, ztráta zásaditých látek a živin je oproti úplnému vytěžení celých stromů asi o 60 % menší.
Staré stromy s dutinami či štěrbinami a také stojící či padlé tlející dřevo představují domov pro stovky druhů zvířat a rostlin. Sovy, netopýři, datli, brouci – tesaříci nebo roháči – i kapradiny, choroše a mechy zde nacházejí úkryt a potravu. Asi třetina evropské lesní fauny a flóry je závislá na tlejícím dřevě.
Řada těchto zvířat pomáhá hubit škůdce. V přírodním lese žije asi třikrát více datlů a strakapoudů – kteří se živí hmyzem žijícím pod kůrou – než v umělé monokultuře stejně starých stromů.
Víte, že? Za přirozených podmínek by na jeden hektar českého lesa připadalo – podle druhu porostu – asi 50 až 230 kubíků tlejícího dřeva. Ale podle státní inventury tam dnes je v průměru pouze 7 kubíků.
Přečtěte si více k tématu v našem informačním listě:
Bez pomoci lidí, jako jste Vy, se naše práce neobejde: www.hnutiduha.cz/podpora
Děkujeme.