|
Potápěčka, co miluje půdu |
|
|
|
|
Úterý, 09 Březen 2010 14:31 |
|
Lenka Kaspříková vstupuje do svého čtvrtého roku práce pro Hnutí DUHA, kde vede program zaměřený na podporu místního ekologického zemědělství. Vystudovala agroekologii na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně a Humanitní environmentalistiku na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
Svůj život přizpůsobuje hlavně ročním obdobím. V zimně holduje spánku nebo čtení a užívá si vůni svařeného vína a grogu. Když se občas zvetí, vyrazí na běžky nebo dělá s lyžemi na nohách kotrmelce na zasněženém svahu. S jarem a létem však přeřazuje rychlost, protože sluníčko do ní napumpuje novou energii. Začne jezdit na kole, chodí po horách a lesích, potápí se v mořích a jezerech, pracuje na chalupě v Beskydech. „A na podzim si užívám krásných barev lesa, čerstvě utržených jablek a posledních hřejivých paprsků,“ uzavírá svůj pravidelný cyklus. |
|
Celý článek...
|
|
|
Vidím, že naše práce má výsledky |
|
|
|
|
Čtvrtek, 19 Listopad 2009 11:23 |
|
Vojtěch Kotecký, absolvent systematické biologie a ekologie pracuje v Hnutí DUHA už od roku 1992. Z počátku se zabýval ekologickými dopady těžby v dolech a lomech. Dva roky byl koordinátorem výzkumu. Dnes řídí programovou práci celé organizace – jedná s ministry a politiky, organizuje legislativní činnost. Můžete ho znát z četných vystoupení v televizi, komentářů v celostátních denících nebo blogu na Aktuálně.cz. Kudy vedla tvoje cesta do Hnutí DUHA? Sešly se dva důvody. Dokončil jsem studium na Univerzitě Karlově a už od dětství se mi líbila příroda. Ve škole mě vždycky zajímaly přírodovědné předměty a později i téma ochrany prostředí jako takové. |
|
Celý článek...
|
|
Pátek, 26 Červen 2009 09:32 |
|
S Magdou, naší editorkou webu, sedím v jedné kanceláři, takže většinou mám všechno z první ruky. Přesto jsem se z našeho krátkého rozhovoru opět dozvěděla něco nového. Jinak bych o ní řekla asi tolik: Ve filmu života je hlavní představitelkou pozitivního přístupu. Hnutí DUHA bude mít brzy nové internetové stránky, na jaké změny se můžeme těšit? Těch změn chystáme opravdu hodně a troufám si říct, že všechny povedou k lepšímu. Návštěvníci se můžou těšit na kompletně novou grafiku i strukturu. Stránky budou přehlednější a vzdušnější než současné. Chceme, aby už nevypadaly přehlceně, ale zájemci o podrobné a informace vše snadno najdou. |
|
Celý článek...
|
|
Pátek, 06 Březen 2009 08:52 |
|
V Hnutí DUHA má na starost vedení programu Energie. Šéfuje pětičlennému pánskému týmu a říká, že všichni jsou borci. Své kolegy pravidelně obdařuje veselou náladou a pozitivním přístupem. Seznamte se, Martin Mikeska. Martine, ty a Hnutí DUHA, kdy a jak to začalo? Jsou to tři roky. Když jsem zakončil vysokou školu a hledal si zaměstnání, zaujala mě možnost spolupráce s východní a jihovýchodní Evropou prostřednictvím mezinárodní sítě Agree.net, do níž se zapojuje taky Hnutí DUHA. Zlákalo mě uplatnění toho, co jsem studoval, Bulharsko a Srbsko. V čem ta mezinárodní spolupráce spočívala? Předávali jsme tamním organizacím naše zkušenosti s prosazováním obnovitelných zdrojů. Nejdříve to byl zákon na podporu výroby elektřiny, potom i něco málo k teplu. Ze začátku jsme jezdili do Bulharska, později do Makedonie a Bosny a Hercegoviny. Na Slovensku jsme ukazovali, jak u nás vznikal |
|
Celý článek...
|
|
Čtvrtek, 11 Prosinec 2008 13:05 |
|
Na nedělním výletě po lese na ně nejspíš nenarazíme, ale přesto u nás žijí – šelmy. Vlk v Beskydech, rys v Beskydech a na Šumavě. V moravskoslezském pohoří se v posledních letech zabydlelo také pár medvědů. Platí ale přímá úměra: čím více šelem, tím více pytláků. Na přelomu tisíciletí Hnutí DUHA seznalo, že všechny tři velké šelmy na našem území potřebují speciální ochranu, a založilo Vlčí a Rysí hlídky. A naše kolegyně Katka Ulmanová je má na starost.
Na čem v Hnutí DUHA pracuješ? Od podzimu 2004 organizuji speciální hlídky, které chrání vzácného rysa ve volné šumavské přírodě. Rys ostrovid u nás patří mezi ohrožené druhy a spadá pod ochranu zákonem. Přesto jej neustále ohrožují pytláci. Zhruba před sedmi lety žilo v České republice okolo sto padesáti rysů, dnes už je jich jen polovina. Rys to měl těžké už v minulosti, v devatenáctém století ho lidé vyhubili úplně. Vracet se začal až v osmdesátých letech století dvacátého. |
|
Celý článek...
|
|
|
|
|
|
|
|