Ministerstvo životního prostředí vydalo v závěru uplynulého týdne rozhodnutí o odvoláních ekologických organizací proti výjimce z emisních limitů [1] pro uhelnou elektrárnu Počerady. Rozhodnutí ministerstva zkrátilo trvání výjimky pro tři z pěti bloků elektrárny do roku 2024 místo původního roku 2025. Potvrdilo však výjimku umožňující vypouštět čtyřnásobně vyšší množství rtuti, než stanovuje nový limit. Ekologické organizace považují omezení výjimky za kosmetické a udělení výjimky za nezákonné (samotné MŽP dříve tvrdilo, že rozhodnutí o udělení výjimky přímo v rámci rozhodnutí o odvolání není právně možné) a zvažují podat na rozhodnutí správní žalobu k soudu.  

Ekologické organizace považují udělení výjimky za selhání ministerstva v povinnosti chránit zdraví a životní prostředí a upozorňují, že v případě elektrárny Chvaletice (která přitom žádala o něco menší překročení limitu) již dvakrát výjimku zrušilo [2]. I to je podle nich důvodem k soudnímu přezkumu rozhodnutí MŽP o Počeradech. Součástí případné správní žaloby by byl také návrh na udělení odkladného účinku, který by během soudního řízení zabránil škodám na životním prostředí a lidském zdraví. Pokud soud odkladný účinek žalobě udělí, výjimka nenabude právní moci až do konečného rozhodnutí soudu.

Uhelné elektrárny musí nové limity pro rtuť dle směrnice EU o průmyslových emisích od 17. srpna buď plnit, nebo mít platnou výjimku, jinak musí provoz uzavřít. Ministerstvo vydalo metodický pokyn, podle nějž mohou úřady počkat na dokončení řízení o výjimce, pokud proběhne v řádu několika týdnů [3]. Elektrárna Počerady bude mít nyní (alespoň do doby rozhodnutí soudu) platnou výjimku. Naopak elektrárna Chvaletice pravomocnou výjimku nemá, a Krajský úřad Pardubického kraje jí tak musí přepsat nové limity do tzv. integrovaného povolení. Pokud nesplní limity, tak musí ukončit provoz.

Odstavení elektráren Počerady a Chvaletice by neohrozilo zásobování země elektřinou, loni totiž dohromady vyrobily 6,6 TWh elektřiny, [4] zatímco přebytek (vývoz) elektřiny činil 10,15 TWh. [5].

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká:

“Úředníci ministerstva zřejmě cítili, že udělená výjimka pro elektrárnu Počerady je příliš benevolentní, proto ji o něco zkrátili, přestože dříve ministerstvo tvrdilo, že tento krok není z právního hlediska možný. Místo toho, aby rozhodnutí zrušili a vrátili věc krajskému úřadu jako v případě elektrárny Chvaletice, však výjimku potvrdili včetně příliš vysokého limitu pro vypouštění škodlivých látek. Rozhodnutí ministerstva je podivný kočkopes, který přichází několik týdnů po datu, kdy měla elektrárna začít plnit nové emisní limity. Nabízí se tedy hypotéza, že ministerstvo šlo v tomto případě úmyslně na ruku znečišťovateli, aby nemusel omezit provoz elektrárny. O správnosti tohoto postupu by měl rozhodnout soud.”

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: 

“Po tomto nezákonném rozhodnutí přestalo být jasné, zda Ministerstvo životního prostředí řídí Richard Brabec nebo Pavel Tykač. Majiteli uhelné elektrárny Počerady totiž povolení vypouštět čtyřikrát více rtuti než stanovuje nový evropský limit přesně pasuje do byznysu - může dál poškozovat zdraví a neutrácet za filtry. Budeme usilovat o to, aby plýtvavá a nepotřebná uhelná elektrárna Počerady byla definitivně odstavena.” 

Laura Otýpková, právnička Frank Bold, říká:

“Jedná se o první případ, kdy by se řízení o výjimce mohlo dostat až před správní soudy. Není to náhodou - požadavky provozovatele na výši výjimky jsou jedny z nejvyšších v ČR. Oproti jiným řízením přitom provozovatel elektrárny Počerady neprojevil žádnou ochotu k ústupkům a během řízení trval na nepřiměřeně vysokém emisním limitu.”

Poznámky pro editory a editorky:

[1]  Nové emisní limity, tzv. závěry o nejlepších dostupných technikách (odkaz je externí), vznikly na základě rozsáhlého šetření Evropské komise. Několikaletého procesu přípravy limitů se účastnili zástupci členských států, průmyslu, výrobců technologií i akademici. Emisní limity tak odrážejí nejefektivnější ekonomicky dostupné způsoby snižování emisí, které mají být podle EU standardem pro ochranu životního prostředí a lidského zdraví.

[2]  Chvaletice původně žádaly více než trojnásobný limit na 8 let a odmítají dělat opatření pro postupnou redukci emisí či předložit další plány provozu. Proto žádosti o výjimky narazily. Elektrárně Chvaletice již výjimku dvakrát zrušilo Ministerstvo životního prostředí, důvodem bylo nerespektování metodiky MŽP. Teď o ní bude rozhodovat potřetí: https://www.greenpeace.org/czech/tiskova-zprava/14431/ekologicke-organizace-se-odvolaly-proti-vyjimce-pro-elektrarnu-chvaletice-mohla-by-vypustit-pres-1234-kilogramu-rtuti-nad-limit/ (odkaz je externí) 

[3] Ministerstvo životního prostředí proto vydalo pokyn, který řeší situace, kdy ještě 17. 8. 2021 nebude o výjimce pravomocně rozhodnuto: krajským úřadům ve svém stanovisku sděluje, že zpoždění při zavádění nových emisních limitů v řádu týdnů považuje za přijatelné. Tvrzení ministerstva je však v rozporu s evropskou legislativou, podle níž je každé překročení čtyřleté lhůty pro transpozici nových emisních limitů je porušením směrnice o průmyslových emisích.

[4]  Součet roční výroby je proveden na základě dat povinně zveřejňovaných elektrárenskými firmami dle Nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 „O integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií “REMIT".

[5]  http://www.eru.cz/documents/10540/6616306/Ctvrtletni_zprava_2020_IV_Q.pdf/ef32acbe-8093-4abd-a2cc-43ae3470bf96 (odkaz je externí)