Vláda Petra Fialy navrhla a prosadila v Parlamentu sérii změn v zákonech, které zjednodušují výstavbu a instalaci obnovitelných zdrojů energie (OZE), umožňují její sdílení, ukládání i chytré řízení její spotřeby. Vzhledem ke konci volebního období je důležité, že na klíčových změnách našla současná koalice shodu s opozičním hnutím ANO, Piráty a v některých případech i s SPD. Ostatně sérii legislativních změn pro rozvoj OZE zahájila novelou zákona o podporovaných zdrojích energie v roce 2021 tehdejší vláda Andreje Babiše s podporou tehdejší opozice. Je však nutné, aby příští vláda v odstraňování bariér pokračovala a také přijatá opatření zavedla do praxe.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie předložená vládou Andreje Babiše v roce 2020 vrátila po mnoha letech možnost provozní podpory pro větrné a fotovoltaické elektrárny. Pro větrné elektrárny je od té doby podpora formou aukcí vypisována. Novelu v Poslanecké sněmovně podpořili ve třetím čtení poslanci a poslankyně ANO, SPD, KSČM a ČSSD (nyní SOCDEM). Znění upravené Senátem pak definitivně odhlasovali v září 2021 poslanci a poslankyně ANO, ODS, ČSSD (nyní SOCDEM), KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Další změny legislativy však minulá vláda nestihla, i když jí vypršely termíny dané směrnicemi EU. Musela to tedy dohánět současná vláda.

Novela energetického zákona (Lex OZE I) předložená vládou Petra Fialy v září 2022 zvýšila hranici, do které není nutné mít na fotovoltaiku stavební povolení ani licenci na výrobu elektřiny, z 10 na 50 kW. To už odpovídá například elektrárně na střeše velké školní budovy. Velké obnovitelné zdroje typu větrné turbíny zase deklarovala novela jako veřejný zájem a zařadila je do kategorie technické infrastruktury, kterou je možné stavět i bez výslovného zakotvení v územním plánu. Novelu v prosinci odhlasovaly všechny strany v Poslanecké sněmovně a v lednu 2023 ji potvrdil i Senát.

Po intenzivních přípravách předložila v červnu 2023 vláda jeden ze svých nejpřelomovějších zákonů. Další novela energetického zákona (Lex OZE II) znamenala pro spotřebitele elektřiny nejvýraznější změny od roku 2006, kdy došlo k liberalizaci trhu a lidé si mohli začít vybírat svého dodavatele. Dle Lex OZE II je nově možné elektřinu sdílet i bez obchodníka, buď v rámci energetického společenství nebo jeden na jednoho (či v malé skupině) coby tzv. aktivní zákazníci. To přináší příležitosti pro obce, firmy i domácnosti a zavádí do energetiky možnost spolupracovat na pokrývání energetických potřeb a větší odolnost proti výkyvům trhu. Na přijetí zákona panovala v Poslanecké sněmovně opět shoda, v prosinci 2023 pro ni hlasovaly všechny koaliční i opoziční strany. Schválení novely předcházel v roce 2022 vznik Unie komunitní energetiky, která se podílela na přípravě a prosazení návrhu. Založily ji společně ekologická organizace Hnutí DUHA a expertní skupina Frank Bold, a sdružuje desítky členů z řad obcí, místních akčních skupin, firem a spolků. Český „zákon o komunitní energetice“ je kvalitní i v evropském srovnání, do sdílení energie se po roce od zprovoznění Energetického datového centra zapojilo téměř 42 000 odběrných a výrobních míst a nasdíleno bylo přes 33 GWh elektřiny. Zaregistrováno je již 49 energetických společenství. I tak čelí komunitní energetika zejména ekonomickým překážkám, zejména stále chybějící veřejné investiční podpoře, která je dostupná pro ostatní energetické sektory. 

Novela energetického zákona Lex OZE III předložená v březnu 2024 přinesla další významné změny. Například rozšíření možností využívání akumulace energie a poskytování flexibility (tedy přizpůsobování spotřeby výrobě) i její agregace (spojování jednotlivých odběratelů nabízejících flexibilitu do jedné skupiny, která už může významně přispět ke stabilitě elektroenergetické soustavy). Zakotvila však také tzv. kapacitní mechanismy, jejichž účelem je podpora výstavby elektráren na zemní plyn. Novela se stala nepříjemnou zprávou pro majitele starších fotovoltaik. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) do ní prosadil individuální kontroly provozní podpory, které přinášejí byrokratickou zátěž a mohou vést i k finančním ztrátám. Proto také pro novelu ve třetím čtení nehlasovala opozice (ANO, SPD ani Piráti), Senát ji vrátil a prošla až po velkých diskusích v březnu 2025. Hnutí DUHA přispělo k neschválení podpory uhelných elektráren, které navrhovala poslankyně ANO Berenika Peštová.

Mezitím už probíhala další novelizace (nejen) energetického zákona, známá jako Lex plyn, která byla předložena 20. prosince 2024 skupinou koaličních poslanců,včetně ministra průmyslu Lukáš Vlčka. Zpočátku by se však spíše hodilo označení Lex uhlí, protože obsahovala možnost dotování uhelných elektráren. Hnutí DUHA, které dlouhodobě upozorňuje na ekologická a ekonomická rizika uhelných elektráren, přispělo k tomu, že nakonec došlo v Poslanecké sněmovně k úpravě a zákon tak obsahuje opravdu jen nouzovou pojistku a velmi limitovanou možnost udržení provozu uhelné elektrárny, když nebude jiná možnost. Novela navíc zařadila větrné elektrárny do kategorie „stavby pro energetickou bezpečnost“ a přinesla první krok k vyřazení neperspektivních projektů obnovitelných zdrojů z dlouhých front na kapacitu sítě, což by mohlo otevřít možnosti připojit do sítě nové, životaschopné záměry. Senát pak opravil nekoncepční kontroly podpory fotovoltaických elektráren a vymazal tak původní úpravy z Lex OZE III z dílny ministra Stanjury. Ve finálním hlasování 25. června 2025 novelu podpořilo jen 8 poslanců ODS, ale zato hnutí ANO, SPD, Piráti, TOP 09, STAN a většina KDU-ČSL.   

Na závěr Parlament schválil návrh nového zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie. Zákon umožňuje zahájit vymezování tzv. akceleračních oblastí, kde nedochází ke střetu s ochranou přírody a dalšími veřejnými zájmy. V těchto oblastech by povolování větrných a velkých fotovoltaických elektráren mělo probíhat velmi rychle a bez komplikací. Zákon byl společným dílem ministerstev průmyslu, místního rozvoje a zejména neoficiálního lídra Ministerstva životního prostředí. Předložen byl až v květnu 2025, ale po dohodě koalice s hnutím ANO a Piráty byl schválen hned v prvním čtení 3. června, proti bylo jen SPD. Senát následně zákon schválil 2. července.

Přes celkově velký posun v zákonech, který překonal i původní cíle, vláda nebyla dostatečně ambiciózní ve stanovení cíle pro obnovitelné zdroje, které má zmíněná legislativa zajistit. Národní klimaticko-energetický plán stanovil nižší cíl, než jaký je český ekonomicky využitelný potenciál rozvoje výroby z domácích obnovitelných zdrojů, a naopak je nereálně optimistický ohledně rychlosti a ceny výstavby nových jaderných reaktorů. Zároveň však tento plán správně ukotvil konec spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla nejpozději v roce 2033. Ministerstvo životního prostředí také spustilo důležité dotační programy, například na zateplování domů s bonusem pro nízkopříjmové domácnosti. Každopádně nejstabilnějšími pilíři jsou nové zákony.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
„Poslední čtyři roky přinesly opravdu výrazné zlepšení zákonů pro rozvoj OZE, byť v některých případech nedošlo k tak velkému posunu, jaký je potřeba. Vláda byla tlačena energetickou krizí a termíny transpozice evropské legislativy, který často vypršely už za předchozí vlády. Všechny klíčové vládní novely podpořilo i hnutí ANO, Piráti a některé i SPD. To je důležitá zpráva pro veřejnost, protože lidé mohou právem očekávat pokračování za příští vlády, ať už ji povede kdokoliv. Další odstraňování bariér pro rozvoj OZE a zavádění již přijatých změn zákonů do praxe, například vymezení akceleračních oblastí, je opravdu nutné. Pokud se to povede, tak česká energetika v příštích letech projde velkou a pozitivní změnou.“

Kontakty:

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA,
jiri.kozelouh@hnutiduha.cz, 723 559 495

Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA,
eva.pernicova@hnutiduha.cz, 734 770 020