Zrušení technické rekultivace ušetří peníze, které mají podle dohody státu s firmou Severní energetická miliardáře Pavla Tykače získat okolní obce a města. Hnutí DUHA nicméně zásadně odmítá účelové krácení částky ze strany těžaře, na které dnes upozornil Deník N. Připomíná, že Horní Jiřetín a Most trpí po desetiletí dopady těžby hnědého uhlí a nyní si zaslouží férový příspěvek na rozvoj a zlepšování životního prostředí.

Po ukončení těžby by měla na ploše 1230 hektarů v bývalém velkolomu Československé armády v řádu měsíců vzniknout národní přírodní památka /1/. Hnutí DUHA to označuje za správný krok, protože zde bude probíhat jedinečný vývoj přírody, který jinde neuvidíme. 

Půjde jen o část prostoru po uzavřeném lomu, přesto se bude jednat o jedno z největších chráněných území svého druhu v České republice. Díky ponechání rozsáhlých ploch samovolnému vývoji vznikne mimořádně pestrá mozaika stanovišť – od jezera a mokřadů přes kamenité stráně až po sukcesní lesíky, která bude sloužit jako živá přírodní laboratoř a útočiště pro desítky vzácných druhů rostlin a živočichů. Území, jež bylo po dlouhá desetiletí veřejnosti nepřístupné, by se  tak mohlo otevřít veřejnosti: kromě ptačích pozorovatelen a naučné stezky nabídne možnost nahlédnout do unikátního procesu obnovy krajiny a stane se tak součástí jeho budoucího vývoje. Význam má nejen z hlediska ochrany biodiverzity, ale i pro místní obyvatele, kteří získají nový atraktivní prostor k poznávání , jak se krajina po těžbě může proměnit v živé a rozmanité prostředí.

Tzv. sukcesní rekultivace, které ponechávají vytěžené území přirozené přírodní obnově, vycházejí výrazně levněji, než tvorba nové umělé krajiny, která byla původně v plánu. V případě velkolomu ČSA tato úspora činí podle rozhodnutí státní báňské správy něco přes miliardu korun /2/. Těžební společnost Severní energetická, a.s. Pavla Tykače, která důl provozuje, se ve smlouvě se státem /3/ zavázala, že prostředky ušetřené na rekultivaci poskytne dotčeným obcím na odstranění dlouhodobých negativních ekologických, zdravotních a sociálních dopadů těžby. V současnosti však firma předložila státu návrh, podle kterého by z ušetřené miliardy obce dostaly jen 210 milionů korun /4/, tedy méně než čtvrtinu. Hnutí DUHA oceňuje postoj ministra Petra Hladíka, který krácení peněz pro obce ve vyjádření pro Deník N odmítl. 

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina, Hnutí DUHA, říká:

„Po desítkách let, kdy bylo území lomu ČSA uzavřeno z důvody těžby a veřejnost do něj neměla přístup, se tato krajina má znovu otevřít lidem. Vítáme, že se z někdejšího průmyslového areálu má stát místo, kde budou moct návštěvníci pozorovat návrat přírody, objevovat jedinečný proces  obnovy a zároveň se podílet na utváření nové, životem pulzující budoucnosti tohoto území.“

Jan Rovenský, energetický expert Hnutí DUHA, doplnil:

„Pavel Tykač zjevně zamýšlí utéct se stovkami milionů korun, které byly určeny na obnovu Podkrušnohoří. Snaží se k tomu bohužel zneužít koncept přírodě blízkých rekultivací, které jsou samy o sobě pro přírodu i místní lidi užitečné. Oceňujeme, že pan ministr Hladík, který je za celý proces politicky odpovědný, se snaží hrozícímu vyvedení peněz zabránit. Lidé z měst a obcí v sousedství velkolomu trpěli jeho ekologickými, zdravotními a sociálními dopady po celý svůj život. Zaslouží si proto, aby všechny peníze ušetřené na rekultivacích dostaly na nápravu škod způsobených těžbou.“

Kontakty:

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA
eliska.voznikova@hnutiduha.cz, 608 283 530

Jan Rovenský, energetický expert, Hnutí DUHA
jan.rovensky@hnutiduha.cz, 723 623 238

Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA,
eva.pernicova@hnutiduha.cz, 734 770 020 

Poznámky pro editory:

/1/ Národní přírodní památka LOM ČSA - území připravovaná k vyhlášení

/2/ Podle nepravomocného rozhodnutí OBÚ v Mostě se přesně jedná o 1,04 miliardy korun

/3/ Předmětná smlouva Severní energetické, a.s., a Státního fondo životního prostředí

/4/ Severní energetická představila ministerstvu životního prostředí návrh, podle kterého by na rozvoj regionu ponechala 460 milionů korun. Od této částky by si ovšem odečetla 150 milionů, na které si cení pozemky, které by převedla na stát, a 97 milionů na daň z příjmu. Reálně by tak zůstalo 210 milionů, tedy 52 milionů pro každou obec.