Meziroční růst ceny tudíž bude jen několikaprocentní. Desítky procent, kterými straší společnost ČEZ, vycházejí z naprosto nereálné prognózy, že na Silvestra budou v provozu solární elektrárny o výkonu 2500 MW a větrné turbíny s výkonem 560 MW. Ve skutečnosti to může být nejvýše 1500 MW slunečních a ne více než 250 MW větrných zdrojů.

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Cena elektřiny pro domácnosti může příští rok kvůli podpoře obnovitelných zdrojů stoupnout nejvýše o pět procent, tedy mnohem méně, než jak straší ČEZ. Záměrně jsme udělali úplně nový propočet, nezávislý na ČEZu i fotovoltaických firmách. Čísla vycházejí z realistických prognóz, kolik bude přibývat obnovitelných zdrojů.“

Ekologické organizace také navrhly čtyři konkrétní opatření, jež by problém vyřešila a zajistila výrobu čisté energie za rozumnou cenu:

Energetický regulační úřad by měl urychleně – ne až v listopadu, jak to obvykle dělá – anoncovat výkupní ceny zelené elektřiny na příští rok.

Změnu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů tak, aby se podpora vztahovala pouze na solární elektrárny na budovách či skládkách, nikoli na zemědělské půdě.

Speciální jednorázovou daň, která narovná rozdíl mezi výkupní cenou a skutečnými výrobními náklady solárních elektráren, jež byly uvedeny do provozu v letech 2009–2010, na úroveň, kterou zákon původně plánoval (tedy návratnost 15 let). Vybrané peníze by měli dostat distributoři elektřiny coby kompenzaci, aby za zbytečně vysokou výkupní cenu neplatili spotřebitelé.

Státem kontrolovaná společnost ČEZ by měla okamžitě oznámit, že veškeré projekty solárních elektráren, jež chystá, spustí až příští rok, kdy bude platit realistická výkupní cena.

„Politici by neměli dělat paniku. Je to praktický problém, který lze prakticky vyřešit," řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA. "Pokud v klidu a s chladnou hlavou udělají kroky, které navrhujeme, bude víceméně po problému. Stát by měl zavést speciální jednorázovou daň, která zajistí to, co stát měl původně v plánu – aby výkupní cena za čistou elektřinu klesala stejným tempem jako výrobní náklady."

K hlavním hráčům na solárním trhu patří ČEZ. Ačkoli státní společnost nyní uvádí, že do konce roku připojí do sítě panely o výkonu asi 100 MW, na červnové valné hromadě anoncovala, že "rozpracované projekty" na tento rok "jsou zatím v hodnotě 25 mld" [1]. Tomu by odpovídal výkon přibližně 300 MW [2]. ČEZ by tak koncem roku vlastnil i více než 20 % výkonu českých fotovoltaických zdrojů. Společnost se přitom angažuje se v několika velkých projektech, které vznikají ve volné krajině, například u jihočeského Ševětína, středočeských Milovicích–Ralsku nebo Vranovské Vsi na jižní Moravě.

Jan Šrytr z Ekologického právního servisu řekl: „ČEZ straší několikanásobně nafouknutými čísly. Dělá to proto, aby mohl zdražit elektřinu a svést to na solární elektrárny? ČEZ patří mezi hlavní české solární investory a teď se tváří, že je lepší, když nehorázně vydělá on, než aby nadsazený profit připadl soukromým investorům. Přitom by mohl prostě spuštění svých elektráren prostě odložit na příští rok, kdy začne platit realistická výkupní cena. To je rozdíl mezi rozumnou výrobou čisté energie a zlatokopectvím, jaké předvádí Martin Roman.“

Kdyby ČEZ pozdržel spuštění svých solárních projektů do příštího roku, mohl by konečný účet významně snížit ve prospěch spotřebitelů. Firma by přitom měla přiměřený zisk, nikoli však zlatokopecké zisky, které způsobil současný rozpor mezi výkupní cenou a výrobními náklady.

Poznámky:

[1] Zápis o jednání řádné valné hromady ČEZ, a.s., konané dne 29. června 2010 v Kongresovém centru Praha

[2] Investici 25 miliard korun odpovídá 300 MW, pokud počítáme s cenou 80 milionů korun na instalovaný megawatt – tedy dokonce horní hranicí nákladů, jaké ČEZ uvádí (http://blog.ihned.cz/c3-46407840-YCEZ00_d-nas-pohled-na-fotovoltaicky-boom (odkaz je externí)). Při nižší ceně by výkon za tuto částku byl ještě vyšší.