V necelé polovině roku je v Monitoringu eroze zaznamenáno již přes 230 erozních událostí a hrozí tak další rekordní erozní rok. Několikrát odkládaná nová protierozní pravidla v rámci dotačních pravidel Společné zemědělské politiky však stále nemají jasnou podobu, ačkoli by měla začít platit od 1. července. Ekologické organizace sice oceňují, že systém má být kombinací preventivních postupů a kontroly skutečné eroze, ale  obávají se, že oproti slibům stále hrozí snížení ochrany půdy, a to i na nejrizikovějších plochách. 

Nová protierozní pravidla měla původně začít platit již od 1. ledna 2024, ale postupně se odložila na podzim tohoto roku. Ministerstvo zemědělství navíc představilo na konci roku 2024 zcela nový návrh, který místo prevence stavěl na sankcionování erozních událostí. Evropská komise ho však v dubnu odmítla. [1] 

Nyní proto vzniká kombinovaný systém prevence a kontroly. Podle něj budou zemědělci muset vykazovat jen plnění zjednodušených a minimalistických půdoochranných technologií, které ale oproti původním propracovaným návrhům účinnou protierozní ochranu nezajistí. Hlavním prvkem systému tak má být monitoring erozních událostí, za které zemědělcům budou hrozit dotační sankce. Návrh má však zatím nedostatky a neznámé, které ohrožují reálnou účinnost ochrany půdy:

• Do Monitoringu eroze se dle Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP) dostává jen zlomek erozních událostí. Ministr Výborný ani po několika měsících nedodal přislíbený seznam kroků, jak plánuje efektivitu monitoringu výrazně zvýšit a zajistit kapacity na vyhodnocování událostí.

• Pokud se erozní událost stane u jakékoli plodiny na tzv. erozně neohrožených pozemcích nebo na ozimé pšenici na mírně erozně ohrožených půdách, zemědělci žádná finanční sankce nehrozí. Tyto případy jsou přitom dle VÚMOP časté. [2]

• Není znám systém tzv. vyšších mocí, tedy jaký podíl erozních událostí bude prominut např. na základě intenzity srážky nebo dalších faktorů a zda tedy bude systém skutečně motivovat zemědělce ke změně hospodaření. 

• Systém kontroly erozních událostí se bude odvíjet od plánované vyhlášky, která však bude vznikat až po novelizaci zákona o Státním pozemkovém úřadu, který je ještě v legislativním procesu. Účinnost nových pravidel by se tak reálně nejspíš opět odložila až na rok 2026.

Ekologické organizace proto požadují, aby alespoň na nejrizikovějších plochách (tzv. silně erozně ohrožené půdy) a u nejrizikovějších plodin (např. kukuřice) i na mírně erozně ohrožených půdách zůstala povinnost realizovat skutečně účinné půdoochranné technologie a erozní události byly doplňujícím prvkem. Bez toho hrozí, že se protierozní ochrana ještě více oslabí. 

V aplikaci Monitoring eroze je přitom k 24. červnu zaznamenáno již 236 erozních událostí, což je téměř stejně jako za celé roky 2021, 2022 nebo 2023. [3] V rekordním roce 2024 (celkem 510 událostí) bylo k 24. červnu nahlášeno jen 207 událostí. Hrozí tedy další rekordní rok, což znamená miliardové škody na půdě i majetku soukromých vlastníků, obcí i státu.

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, říká:
„Je špatně, že na konci června nevíme, jaká pravidla pro ochranu půdy začnou platit od července. S ohledem na stovky erozních událostí by ministr Výborný neměl hazardovat a měl by zajistit účinnější ochranu půdy alespoň na nejzranitelnějších plochách a plodinách. To ale současný návrh nedělá.“

Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Česko, říká:
„Protierozní ochrana je základním kamenem ochrany půdy a také odolnosti krajiny vůči stále častějším klimatickým extrémům. DZES 5 se měl stát preventivní podporou protierozní vyhlášky a měl tak být vytvořen systém efektivní ochrany půdy. Zůstává stále spousta otazníků, do jaké míry se to podaří. V každém případě je jisté, že je nutná další spolupráce obou ministerstev (MZe a MŽP), aby systém efektivně postihoval ty, kteří zanedbávají péči o půdu, a zároveň nedusil ty, kteří v dobré vůli dělají maximum pro zdravou a odolnou půdu. Stále totiž hrozí, že se to nepodaří.“

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, říká:
„Přestože by ochrana půdy měla být přednostním zájmem všech hospodářů, část z nich bohužel erozi neřeší dostatečně a vznikají tak zbytečné škody na majetku. Nový model protierozní ochrany se snaží takové zemědělce přimět ke zlepšení jejich přístupu přísnějším sankčním systémem, ale důležitým předpokladem je fungující monitoring eroze a ten zatím pokulhává.“

Kontakty

Martin Rexa, Hnutí DUHA
martin.rexa@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail), 775 894 642

Alžběta Procházková, WWF Česko
aprochazkova@wwfcee.org (odkaz odešle e-mail), 775 147 742

Václav Zámečník, Česká společnost ornitologická
zamecnik@birdlife.cz (odkaz odešle e-mail), 776 368 360

Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA,
eva.pernicova@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail), 734 770 020 

Poznámky pro editory a editorky

1 https://hnutiduha.cz/aktualne/evropska-komise-nesouhlasi-s-navrhem-ministra-vyborneho-ke-zmene-protierozni-ochrany-pudy 

2 Dle závěrečné zprávy VÚMOP k Monitoringu eroze 2024 (str. 98): “V rámci rozložení erozně ohrožených ploch dle pravidel DZES 5 byly významně zasaženy plochy mírně erozně ohrožené (MEO) a neohrožené (NEO). Na těchto plochách s letošním výrazným počtem erozních událostí není pro řepku ozimou a ozimé obilniny vyžadována žádná protierozní technologie.” (odkaz je externí)https://me.vumop.cz/docs/ZZ_monitoring_2024.pdf (odkaz je externí) 

3 https://me.vumop.cz/app/ (odkaz je externí)