Nový ředitel parku Jan Stráský již dříve přiznal, že dal k použití chemických látek pokyn, aniž by k tomu měl speciální výjimku, která by poškození přírody legalizovala a umožnila mu porušit zákon o ochraně přírody a krajiny [2].

Inspekce nenařídila okamžité odstranění chemicky ošetřených kmenů, protože o tom se rozhodne až v řízení o udělení či neudělení výjimky. Jan Stráský ji ale stále nemá, ačkoliv již téměř před měsícem tvrdil, že „ bude vydána během několika dní“ [3]. Pesticidy jsou tedy v národním parku stále rozmístěny ilegálně.

Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají - střevlíci, lumčíci, pestrokrovečníci, chalcidky a mnoho dalších.

Experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti při sledování, jaký má tato metoda vliv na ekosystémy, už dříve napsali, že „účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický. Celkem bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového…“ [4]

Bylo prokázáno, že v místech aplikace těchto látek dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků [5]. Dokonce i při použití ultranízké dávky 3,75 gramu na hektar umírá 29 % mláďat sýkory modřinky. Přitom tam, kde pesticidy nepoužívali, umíralo pouze 7 % mláďat.

Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy včetně například žab nebo čolků. Hnutí DUHA přitom zdokumentovalo umístění otrávených klád i do tůní s obojživelníky. Inspekce konstatovala, že se nejednalo o trvale podmáčené lokality.

Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, patří ke skupině jedů, které u živočichů narušují funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti (především samců, respektive mužů), spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky.

Chemicky nastříkané kmeny přitom stojí například u turistického odpočívadla u Javoří pily a další jsou rozmístěny podél cest, kudy chodí návštěvníci Šumavy. Přesto nejsou nijak varováni, aby se postříkaných stromů nedotýkali.

Z míst, která budou ponechána divoké přírodě, nechala správa parku otrávené klády odstranit.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Šetření inspekce prokázalo, že Jan Stráský použil chemické postřiky v národním parku protizákonně. Ještě horší je, že to udělal vědomě. Vědomě nařídil svým podřízeným zákon porušit. A otrávené kmeny jsou v parku stále.“

Poznámky:
[1] Podrobnosti v tiskové zprávě: www.hnutiduha.cz/zpravodajstvi/detail-zpravy/article/ilegalni-chemicke-p...

[2] www.ceskenoviny.cz/ekologie/zpravy/strasky-priznal-ze-proti-kurovci-pouz... (odkaz je externí)  

[3] Jan Stráský 5. května pořadu Události a komentáře České televize řekl:
„Před zvolením tohoto kroku jsem si ověřil, že stav projednání výjimky je takový, že zaručuje, že bude vydána během několika dní…neexistují žádné důvody, kromě těch časových, aby tato výjimka v rozsahu potřebném k tomu, o čem mluvíme, byla vydána.“ Kompletní záznam: www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/211411000370505 (odkaz je externí)

[4] Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti  zjistil, že „účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický. Celkem bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového, při relativně velmi vysokém počtu predátorů a ostatního užitečného hmyzu. Při vyvěšení feromonových odparníků byl poměr mezi zahubenými lýkožrouty smrkovými a ostatním hmyzem poněkud příznivější, než když vyvěšeny nebyly, a to především díky většímu počtu zachycených lýkožroutů smrkových.“ (Zahradník, P., et Kapitola, P.: Zhodnocení účinku preventivního ošetření dříví na lýkožrouta smrkového a ostatní entomofaunu, Zprávy lesnického výzkumu, Svazek XXXVIII., 2/1993, VÚLHM Jíloviště-Strnady)

[5] Látka cypermethrin, kterou přípravek Vaztak obsahuje, nepřímo hubí také drobné ptáky, a to i při velmi nízkých dávkách. Studie ve Španělsku zjistila, že při použití 75 gramů na hektar činila úmrtnost mláďat sýkory modřinky více než 80 %; při ultranízké dávce 3,75 gramu na hektar to bylo 29 %. Přitom tam, kde pesticidy nepoužívali, umíralo pouze 7 % mláďat. (Pascual, J.A., et Peris, S.J. (1992): Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus), Environmental Toxicology and Chemistry 11: 1271–1280).