Ale podle map, které má Hnutí DUHA k dispozici, dělí místo blokády a kašperskohorské lesy více než dva a půl kilometru široké pásmo. Kůrovec od Ptačího potoka tak lesy Kašperských Hor vůbec neohrožuje.

Lesy města Kašperské Hory jsou nicméně stále součástí národního parku, nikoliv běžnými hospodářskými lesy. Při navracení majetku Kašperským Horám v roce 2000 se město zavázalo, že bude respektovat pravidla, která pro národní park platí. Za to dostávají od státu kompenzace ve výši kolem 10 milionů korun ročně.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Stráský a jeho tým nemluví pravdu, když tvrdí, že jedním z důvodů ilegálního kácení u Ptačího potoka je ochrana kašperskohorských lesů. Je to další z důkazů, že takzvaný boj proti kůrovci je pouhou záminkou pro devastaci národního parku v zájmu obchodníků se dřevem a developerů.“

Poznámky:
[1] Tisková zpráva Správy NP Šumava ze dne 15.7. 2011 říká:

„Lokalitu sice v roce 2007 dřívější vedení Parku zařadilo do bezzásahového režimu, ale jednadvacátého dubna tohoto roku ho ministr životního prostředí Tomáš Chalupa přeřadil do zásahového režimu, tak jak tomu bylo po celou dobu existence parku. Hlavním důvodem je fakt, že jeden kilometr od Ptačího potoka rostou nestátní lesy, které patří k majetku města Kašperské Hory.“
http://www.npsumava.cz/cz/5622/8584/clanek/blokada-na-ztracenem-a-u-ptac... (odkaz je externí)