Pokud vláda nezačne chránit unikátní přírodu a respektovat mezinárodní pravidla, přestane OSN uznávat Šumavu jako národní park. Hlavní představitelé Světového svazu ochrany přírody (IUCN) to napsali řediteli šumavského parku v ostře formulovaném dopisu, který má Hnutí DUHA k dispozici. IUCN tak dalo jasně najevo, že návrhy ministra Tomáše Chalupy (ODS) a ředitele Jiřího Mánka (ODS) vedou k likvidaci NP.

Dopis výslovně říká:

„Bylo by velmi pochybné nadále nazývat území, které v minulosti bývalo spravováno podle standardů Kategorie II [národní parky podle IUCN], coby národní park. Proto WCPA [Světová komise pro chráněná území] a IUCN jasně prohlašují, že Šumava si při nyní navrhované péči nebude moci podržet statut Kategorie II. Znamená to, že na základě odborného doporučení bude přeřazena ve Světové databázi chráněných území (WDPA), v Seznamu chráněných území OSN a na seznamu Chráněná planeta. Název ‚národní park‘ bude sloužit pouze k místnímu použití a nebude uznáván mezinárodně…“

Dopis řediteli parku napsali Hans Friederich, ředitel evropské kanceláře IUCN, a evropský místopředseda Světové komise pro chráněná území (WCPA) Andrej Sovinc.

Vyškrtnutím ze seznamu uznávaných národních parků by Šumava přišla o prestiž a také o značku, která přitahuje zahraniční turisty. Modravský starosta Antonín Schubert před několika lety varoval, že vyřazení Šumavy z Kategorie II (národní parky) dle IUCN by bylo „velice krátkozraké rozhodnutí“ [1].

Také šumavské obce při zakládání národního parku v roce 1991 mimo jiné uvedly: „Požadujeme, aby NPŠ byl parkem evropského významu, splňoval podmínky IUCN pro národní parky … Přijetím tohoto rozhodnutí podmiňujeme vytvoření NP na našich územích“ [2].

Světový svaz ochrany přírody (IUCN) je mezinárodní organizace, která sdružuje většinu zemí světa. Českou republiku v ní zastupuje ministr životního prostředí.

Hnutí DUHA poukázalo, že uchránit značku národní park může pro Šumavu pouze nový a dobře připravený Plán péče o NP, který zajistí ochranu vzácné přírody, podmínky pro šetrnou turistiku a bude v souladu s mezinárodními pravidly.

IUCN již dříve varoval, že stejné důsledky může mít také schválení kontroverzního návrhu zákona o národním parku Šumava [3].

IUCN v dopise upozorňuje ředitele Mánka, že jeho návrh na přeřazení Šumavy do jiné kategorie chráněných území situaci neřeší – některé jeho plány jsou v rozporu  nejen s pravidly péče o národní park, ale o jakékoliv chráněné území:

Za zásadní nedostatek návrhů současného vedení parku a ministerstva považuje IUCN snížení cílového stavu území ponechaného přírodě na pouhých 35 % rozlohy parku, a to navíc až v roce 2057. Dosavadní jedenáct let starý plán péče počítal, že do roku 2030 bude divoké přírodě ponechána nejméně polovina národního parku.

V roce 2007 bylo území ponechané přírodě rozšířeno ze třinácti na třicet procent národního parku. Ale loni jej ovšem současní šéfové parku opět seškrtali na 26 %. Ombudsman potvrdil, že správa parku povolením těžby v území ponechaném divočině porušila platné české zákony.

V dopise IUCN připomíná, že při vyhlášení národního parku byla jeho klasifikace dána tím, že „rozsáhlé oblasti NP Šumava jsou nepoškozené přírodní biotopy, které umožňují zachování ekologických procesů, jež původním druhům a společenstvům dovolují přežívat dlouhodobě s minimálními zásahy člověka.“ IUCN se pozastavuje nad tím, že v současné době je stále pouze 13 % území v přírodě blízkém stavu (první zóna), což vyvolává otázku, zda Šumava může stále ještě zůstat národním parkem. IUCN přitom Šumavě dalo ještě v roce 2002 šanci: „Dlouhodobý cíl návratu k přirozenému ekosystému, pokud bude skutečně realizován, by měl dostačovat jako zdůvodnění pro udržení národního parku v Kategorii II.“, uvedli tehdy experti Světové komise pro chráněná území. „… snížení stupně jeho ochrany na vnitrostátní úrovni změnou jeho kategorie národního parku by však mělo určitě katastrofické následky pro ochranu této velmi hodnotné oblasti“. [4]

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:

„Je to pro vládu jasné varování od Světového svazu ochrany přírody, že pokud nový zákon nebo plán péče seškrtá plochu, která má být v budoucnu ponechána divoké přírodě, na pouhých 35 procent, Šumava už nebude národním parkem podle mezinárodních kritérií.“
„Říkat pak národní park místu, kde národní park není, by byl mezinárodní podvod.
„Šumava patří mezi mezinárodně proslulé národní parky a chrání přírodní dědictví, které patří každému z nás a jež každý rok obdivují statisíce turistů. Uchránit ji může pouze uvážlivost ministra Chalupy při přípravě nového plánu péče a zákona o národním parku. Definitivní rezignace na základní, mezinárodně uznávaná pravidla péče o národní park by měla dramatické dopady na snížení ochrany vzácné přírody - zanikla by další pojistka, která dosud držela politiky na uzdě, aby do národního parku masivně nevpustili developery a těžaře.“
„Politici by měli přestat dělat s naší Šumavou podivné experimenty a měli by dodržovat stejná světová pravidla péče o národní parky, jakými se řídí ostatní země v Evropě.“

Poznámky:

[1] Vyjádření Antonína Schuberta pro Klatovský deník je dostupné na http://www.sos-sumava.cz/indexy/ktd310303.htm

[2] Dopis předsedovi vlády Petru Pithartovi: Rozhodnutí starostů obcí k řešení rozvoje regionu Šumava z jednání dne 20.7.1991 v Sušici a 1.8. 1991 ve Vimperku

[3] http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=736208

[4] Ačkoliv pravidla péče o národní parky IUCN požadují postupně vyhradit pro přírodu 75% území, expertní mise IUCN v roce 2002 se spokojila s dlouhodobým cílem 50% do roku 2030, avšak důrazně doporučila upravit cíle krátkodobé a střednědobé: „Plán péče sám o sobě je dobrým výchozím dokumentem, dlouhodobé cíle jsou dosti jasné (horizont 2030–2050) a byl odsouhlasen všemi stranami (transformace čistě smrkových porostů do „přírodních“ smíšených lesů kdekoliv to ekologické podmínky dovolí).“ (str. 13)… „Národní park "vyžaduje vyhlášení velké, kompaktní a nenarušované jádrové zóny" (str. 9). "Zóna 1 (jádrová zóna) musí být reorganizována do několika kompaktních bloků (méně než 10) s jasně stanovenými podmínkami – v zásadě bezzásahovost." (str. 16) "Původní proces přechodu...a transformaci ploch zóny II do jádrové zóny je třeba výrazně urychlit tak, aby pokrývalo 30–40% plochy NP do 3–5 let." (str. 16). Expertní mise IUCN se v roce 2002 věnovala zejména problematice zásahů proti kůrovci. Výtah doporučení viz tisková zpráva dostupná na sumava.drosera.cz/info/tiskovezpravy/zpravy/2003/TZ_zprava_IUCN.doc, celá zpráva na http://sumava.drosera.cz/info/studieadokumenty/studieainfo/posudky/SUMAV...

Příloha: dopis IUCN