Ministři by měli více investovat do obnovy krajiny

Hnutí DUHA by v kontroverzním plánu říčních povodí, který dnes schvaluje vláda, uvítalo rozsáhlejší a konkrétnější záměry, jak stát pomůže obnovit zeleň v krajině či mokřady a meandrující koryta. Taková opatření jsou potřeba k zadržování vody – které omezí škody z povodní i následky sucha.
Takzvaný Plán hlavních povodí obsahuje některé body, jež směřují k obnově krajiny, včetně řady návrhů Hnutí DUHA. Ekologická organizace jej proto označila za podstatně lepší, než byly původní verze z první poloviny loňského roku. Ale přínosné záměry často zůstaly poměrně vágní. Chybí rozsáhlejší plán investic, který by podstatně změnil stav krajiny, nebo konkrétní představa o změnách v legislativě.
Součástí plánu nakonec není kontroverzní seznam skoro 200 zvažovaných přehrad, proti kterému se postavily desítky postižených obcí. Hnutí DUHA prosazuje, aby ministři konkrétní projekty – ať už hrází, nebo obnovy krajiny a mokřadů –ponechali na dílčí plány jednotlivých povodí. Tyto dokumenty, tzv. Plány oblastí povodí, právě vznikají a veřejnost se k nim může vyjadřovat. Předurčí vzhled krajiny na mnoha místech republiky na desetiletí dopředu. Vláda ovšem o stavbě přehrad evidentně nadále uvažuje [2].
Ekologická organizace prosazuje, aby stát investoval do programů, které obnovují zeleň v krajině, meandrující koryta či mokřady a louky podél řek a potoků, kam by se mohla voda rozlévat bez větších škod. Usiluje také o reformu lesního zákona, jež by zakázala holosečné kácení a vyžadovala šetrnější způsoby těžby. Upozornila, že například:
Poslední tři velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely třikrát více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady. Vinou kanalizace se délka českých řek a potoků během dvacátého století zmenšila o třetinu, takže voda rychleji, s větší silou odtéká z krajiny pryč. Velké škody způsobilo vysoušení vlhkých luk a mokřadů, které působily jako houba zadržující vodu – a zásobovaly své okolí v době sucha. V minulosti bylo u nás odvodněno přes milion hektarů zemědělské půdy. Při holosečném kácení v lesích vznikají velké osluněné a vyprahlé paseky, kde se rozkládá humus, takže půda zde špatně zadržuje vláhu. V krajině s velkým podílem zeleně je lepší mikroklima a více vlhko: lépe zde vzniká rosa, místní deště a podobně. Na Lužnici, která protéká chráněnou krajinnou oblastí na Třeboňsku s poměrně zdravou krajinou, byla v roce 2002 povodeň pozvolnější než na ostatních řekách – záplavová vlna se roztáhla, byla nižší, delší a pomalejší. V krajině přibývá betonových a asfaltových ploch, kde se voda nemůže vsakovat do půdy. Musí je kompenzovat nové mokřady, umělé rybníčky a takzvané zasakovací pásy zeleně, kam budou odváděny srážky. Zdeněk Poštulka, vodohospodářský expert Hnutí DUHA, řekl:
"Ani sebelepší krajina nezabrání suchu nebo povodním, pokud prší velmi málo nebo hodně. Ale nedostatek zeleně, odvodněné mokřady nebo holosečná těžba dřeva škody ještě zvětšují. Úplné ozdravění krajiny je úkol na desítky let. Ovšem vláda musí začít už teď – s investicemi do obnovy zeleně a mokřadů, změnami v lesním zákoně a dalšími kroky. Plán místy obsahuje docela dobrou rétoriku, ale je slabý v konkrétních představách o finančních programech nebo nové legislativě. Navíc pár dílčích bodů, jakkoli sympatických a přínosných, k ozdravění krajiny nestačí. Je potřeba soustředěný a ambiciózní program včetně jasného rozpočtu."
Poznámky:
[1] Podrobný komentář Hnutí DUHA k říjnové verzi plánu: www.hnutiduha.cz/publikace/Plan_hlavnich_povodi_SEA.pdf
[2] Článek ministra zemědělství Petra Gandaloviče v úterních Hospodářských novinách: www.hn.ihned.cz/c3-21136800-500000_d-nastal-cas-mluvit-o-prehradach