V pátek 30. dubna měly členské státy do Bruselu oficiálně odeslat Národní plány obnovy. Plán by Česku umožnil čerpat do roku 2026 až 192 mld. korun. K dokumentu ještě dobíhá připomínkové řízení, do kterého se zapojily desítky organizací a institucí. Jeho aktuální verze má ale vážné nedostatky - především v současné podobě nenaplňuje základní požadavek, aby 37 % z jeho objemu šlo na klimatická opatření. V plánu lze tak na poslední chvíli očekávat významné změny, přesun se týká minimálně 7 miliard korun.

Podle analýzy Green Recovery Tracker (odkaz je externí) připravené Asociací pro mezinárodní otázky - AMO český plán obnovy přispívá k ochraně klimatu jen z 22 %. Řada z toho, co vláda označuje “zeleně”, totiž neobstojí při bližším pohledu - ať už jde o plánované investice do fosilního plynu v teplárenství, neadresnou podporu podnikatelů zasažených pandemií, nebo zcela mimochodné navyšování základního kapitálu Českomoravské záruční a rozvojové banky. Transformativní potenciál plánu tak zůstává do velké míry nevyužitý. 

Podíl klimatických opatření měla naplnit především komponenta Ministerstva zemědělství ve výši 15 mld. (2.6 Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu). U ní se ale ministerstvo zjevně dopustilo greenwashingu, když v rozporu s metodikou EU vykazovalo 100 % příspěvek ke klimatickým opatřením. Při správné aplikaci metodiky však ministerstvem navrhovaná opatření dosahují max. 40% příspěvku k ochraně klimatu, pokud ministerstvo dopředu nevyjasní detaily jejich realizace. U největší položky (8 mld.) na zalesňování například ministerstvo musí  garantovat, že lesy budou věkově a druhově rozrůzněné a nebudou v budoucnu hospodářsky využívány. Bez této garance není možné zaručit nárůst biodiverzity a pohlcování uhlíku, které jsou efektivním opatřením na ochranu klimatu, a tedy ani položce připsat 100% přínos.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude nyní muset urychleně přesměrovat tyto prostředky do jiných opatření. Mohou jimi být například osvědčené energetické renovace obytných budov v programu Nová zelená úsporám. Proto jsme již v připomínkovém řízení navrhli navýšit alokaci programu z 10 na 20 miliard Kč. Tento objem financí odpovídá také vládou schválené Dlouhodobé strategii renovací budov. Dalším přínosem pro zaměstnanost a domácnosti může být také přesun podpory fotovoltaiky z dotací pro podniky, které mohou žádat i v jiných programech, právě k domácnostem. Další možností je nahradit dílčí a málo efektivní návrhy ministerstva zemědělství investicemi do Programu obnovy krajiny spravovaného ministerstvem životního prostředí, který má dlouhodobě nedostatek financí.  

Ekologické organizace upozorňují také na nedostatečnou veřejnou kontrolu čerpání Národního plánu obnovy. Vzhledem ke zkušenostem s nízkou transparentností jeho přípravy je pro jeho úspěšné rozdělení nutné ustanovit plnohodnotný Monitorovací výbor s pravomocí upravovat rozdělování peněz podle jejich skutečného přínosu a schopnosti ministerstev je čerpat. Podobně jako u dalších finančních zdrojů z EU, i tady by měly být součástí dohledu také nevládní organizace a sociální partneři. Současný návrh přitom do dohledu nad plánem nezařazuje dokonce ani poslance a senátory.

Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA, řekla:

“Ministerstvu zemědělství greenwashing 15 miliard nevyšel a plán nyní musí doznat na poslední chvíli významných změn. Krajina významné investice potřebuje, smysl má proto přesměrovat prostředky do kapitoly ministerstva životního prostředí, které efektivní investice do krajiny zvládá, mělo by je však dělat v podstatně větším měřítku.”

Šimon Batík, analytik Centra pro dopravu a energetiku, řekl:

“Přípravy českého Národního plánu obnovy se chýlí ke konci. Ten však nesplňuje podmínky pro čerpání stanovené Evropskou komisí, a to v oblasti klimatických opatření. K úspěšnému dosažení cíle je potřeba přesunout finance v minimální hodnotě 7 miliard na energetické renovace budov, podporu fotovoltaiky na úrovni domácností a do Programu obnovy krajiny spravovaného MŽP.”

Tomáš Jungwirth, vedoucí klimatického týmu AMO, řekl: 

“Podobně jako řada dalších evropských zemí, ani Česko nezvládlo připravit Plán obnovy v podobě, která by zaručovala odpovídající soulad s ambiciózními klimatickými cíli. Snižování emisí skleníkových plynů se zde stalo spíše druhotným zájmem než samotným jádrem obnovy po pandemii. Navíc tyto snahy podkopávají přešlapy jako investice do plynové infrastruktury. Nyní je potřeba se zaměřit na důsledný dohled nad utrácením přidělených peněz, a to za účasti širokého spektra aktérů, nikoliv jen ministerstev.”

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl: 

“Neoprávněné natírání některých položek plánu nazeleno vedlo k vyřazení jiných, jejichž užitečnost je nesporná. Navrhujeme například vrátit do plánu podporu revitalizace brownfieldů i s původně navrženou alokací ve výši 4 miliardy Kč. Potřebné stavby by měly vznikat tam a ne nezabírat cennou zemědělskou půdu.”