Nový plán ekologických organizací: jak topit a přitom nevyhánět lidi z domovů

Každá česká rodina může mít teplý i pohodlný domov a Česká republika srazí dovoz plynu i spalování uhlí, pokud ministr průmyslu a obchodu do své energetické koncepce doplní sadu opatření navržených ekologickými organizacemi.
Přečtěte si návrh ekologických organizací >>
Plán, který v pátek představují ministrovi Vladimíru Tošovskému, navrhuje, jak konkrétně zajistit zásobování teplem bez rozšiřování uhelných velkodolů, vysidlování a bourání dalších obcí na Mostecku. Řešení kombinuje investice do zateplování domů, solárních kolektorů či výtopen na biomasu, nové standardy pro developery i prozatímní zásobování tepláren uhlím ze stávajícího dolu Bílina.

Kalkulace, na kterých je návrh založen, vycházejí hlavně z propočtů Pačesovy komise.

Ekologické organizace poukázaly, že:

• Možnosti zateplování domů a dalších opatření, která sníží spotřebu tepla, odpovídají 154 milionům gigajoulů ročně.
• Možnosti dodávek tepla z obnovitelných zdrojů jsou 152 milionů gigajoulů.
• Přitom současná spotřeba tepla v českých domech činí 263 milionů gigajoulů.

Kontroverzní důl ČSA by v případě, že Czech Coal dostane souhlas s bouráním Horního Jiřetína a Černic a rozšířením těžby, mohl zajistit roční dodávku asi 70 milionů gigajoulů tepla.

Greenpeace, sdružení Calla, Hnutí DUHA a Centrum pro dopravu a energetiku také navrhují, aby do doby, kdy se podaří příležitostí využít, spotřebu tepláren zajišťoval stávající důl Bílina. Může dodávat dost uhlí až do roku 2030. Ekologické organizace doporučily, aby jeho uhlí šlo přednostně pro výrobu tepla – obdobně jako to ministr průmyslu a obchodu ve své koncepci plánuje pro důl ČSA.

Výhodou dolu Bílina přitom je, že jej, na rozdíl od soukromého velkolomu ČSA, kontroluje stát.

Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský argumentuje, že bez zrušení ochrany obcí a vystěhování dalších tisíců lidí v Podkrušnohoří nelze zajistit palivo pro teplárny. Návrh ekologických organizací by problém vyřešil.

Zelené organizace také doporučily k doplnění do Státní energetické koncepce sadu konkrétních opatření, která by zajistila, aby české domácnosti mohly příležitostí využít. Patří mezi ně lepší pravidla pro developery, vytvoření Fondu energetické nezávislosti, kam stát bude vkládat část svých výnosů z používání fosilních paliv a investovat je do zateplení skoro každého domu v republice, zákon o podpoře obnovitelných zdrojů tepla nebo nová legislativa, jež stanoví, že Česká republika bude snižovat exhalace skleníkových plynů o 2 % ročně.

Karel Polanecký z Hnutí DUHA řekl:
„Většinu dováženého plynu i uhlí z povrchových dolů k vytápění vůbec nepotřebujeme. Možnosti zateplování domů, vytápění biomasou nebo solárními kolektory a podobných opatření jsou zhruba stejné jako současná spotřeba tepla. Každý může mít teplý, pohodlný a zdravý domov – a přitom srazíme dovoz ruského plynu, spalování špinavého uhlí i účty za teplo. Potvrdila to i čísla Pačesovy komise. Ale enormní možnosti nevyužijeme, pokud vláda do koncepce nepřidá konkrétní opatření. A hlavně – pokud jasně nezamítne bourání dalších obcí a rozšiřování dolů.“

Jan Rovenský z Greenpeace řekl
„Strašit lidi, že budou mrznout v panelácích, pokud nezbouráme Horní Jiřetín, je mimořádně účinné. Má to ale drobný háček: není to pravda. Česká republika má dost kvalitního teplárenského uhlí i v rámci limitů těžby na další čtvrtstoletí, jenže většina ho končí v obstarožních elektrárnách ČEZu. Politici by měli říct, zda raději sáhnou na majetek a domovy tisíců občanů obcí ohrožených těžbou, nebo zda místo toho zajistí, aby teplárnám uhlí poskytoval polostátní ČEZ. Nedostatek elektřiny nám v takovém případě nehrozí, jen by se o něco snížil její současný masivní vývoz.“

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl:
„Spálením hnědého uhlí za limity by se uvolnilo 1 300 milionů tun oxidu uhličitého. To je desetinásobek dnešních vysokých emisí celé České republiky. Proto musí zůstat pod zemí. Energetická koncepce musí přijít s konkrétním plánem jak emise snižovat, ne plánovat pravý opak.“