Rozsáhlá novela stavebního zákona a dalších zákonů napsaná pro velké developery likviduje systém ochrany veřejných zájmů, rezignuje na ochranu životního prostředí a občanská práva (1). Obsahuje i paragrafy ohrožující ochranná pásma národních parků. V zastavitelném území ochranného pásma národních parků nyní nebude potřeba souhlas orgánu ochrany přírody k povolování staveb, používání chemie, změnám vodního režimu či terénním úpravám. Ve druhém čtení se zde navíc objevil pozměňovací návrh poslance Vojtěcha Krňanského (Motoristé sobě), který jde s rušením ochrany národních parků ještě dál. Navrhuje, aby se orgán ochrany přírody a krajiny k uvedeným činnostem nevyjadřoval nejen v zastavitelném území ochranného pásma národních parků, ale nesystémově  i v území do vzdálenosti 150 m od hranice zastavitelného území. 

Poslanecký návrh novely stavebního zákona (2) zasahuje do mnoha složkových zákonů. Mezi jinými i do zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.). Jedním z paragrafů, do kterých vstupuje, se týká ochranných pásem zvláště chráněných území (§ 37). Nově navrhuje, aby souhlas orgánu ochrany přírody nebyl potřeba v ochranném pásmu zastavitelného území v národních parcích. Týkalo by se to například povolování nebo provádění staveb, změn způsobu využití pozemků, terénních úprav, změn vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, použití chemických prostředků a změn druhu pozemku. 

Poslanec Vojtěch Krňanský (Motoristé sobě) navrhuje tuto výjimku dále rozšířit. Kromě zastavitelného území v ochranném pásmu národních parků by se orgány ochrany přírody a krajiny dle jeho návrhu neměly vyjadřovat ani k území do 150 metrů od hranice zastavitelného území ochranného pásma národního parku (3). V ochranném pásmu národního parku by souhlas orgánu ochrany přírody byl vyžadován paradoxně jen k méně rušivým činnostem: k táboření mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody a mimo zastavitelná území obcí, intenzivnímu zemědělskému hospodaření, odstraňování odpadů, nebo pořádání hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody a mimo zastavitelná území obcí. 

Naopak návrh poslanců Veroniky Kovářové, Gabriely Svárovské, Martina Šmídy, Jany Patkové, Ireny Ferčíkové Konečné, Petra Hladíka, Bohuslava Niemiece, Jany Krutákové, Ivana Bartoše a Venduly Svobodové navrhuje zrušit novelizační body měnící § 37 odst. 2 a 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Navrhuje ponechat současné znění, kde se orgány ochrany přírody a krajiny vyjadřovaly i k záměrům v ochranných pásmech národních parků (4). To, že je nějaké území označeno jako zastavitelné, ještě automaticky neznamená, že tamní stavební a jiné činnosti nemohou ochranu národního parku ohrozit. 

Poslanec Krňanský navrhuje z tohoto ochranného režimu zcela vyjmout nejen zastavitelná území v ochranném pásmu, ale navíc i pásmo dalších 150 metrů od jejich hranice. Jeho návrh postrádá logiku i jakékoliv věcné zdůvodnění. Ve svém souhrnu to znamená fatální zúžení zákonného standardu ochrany přírody v ochranných pásmech národních parků. Například ochranné pásmo NP Podyjí tvoří převážně zemědělská půda a lesy, kde se přísně reguluje stavební činnost a používání chemických postřiků, aby nedocházelo ke splachům škodlivin do hlubokého říčního údolí. V případě KRNAP pásmo slouží jako plynulý přechod mezi hospodářsky využívanou krajinou a přísně chráněným horským prostředím. Pokud by tedy pozměňovací návrh prošel, znamenalo by to výrazné vlivy i v místech, kde by přímo ovlivňovala a ohrožovala nejhodnotnější místa národních parků například aplikace chemických látek.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, říká:
„Tento návrh dokonale obnažuje filozofii celého nového stavebního zákona: bagr má prostě přednost před přírodou a dalšími veřejnými zájmy. Autoři novely otevřeně označují ochranu našich nejcennějších území za ‚zbytnou agendu‘. Vyjmout stavební parcely v ochranném pásmu národních parků z dohledu ochranářů je nebezpečný hazard, který tam uvolňuje ruce developerům. A přidaná stopadesátimetrová zóna?  Proč? Má snad nějaký kamarád Motoristů pozemky v ochranném pásmu některého národního parku a chce tam začít na polích používat nekontrolovaně pesticidy?“  

Kontakty:

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA
jaromir.blaha@hnutiduha.cz, 731 463 929

Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA,
eva.pernicova@hnutiduha.cz, 734 770 020

Poznámky 

1  Nový stavební zákon: rezignace na ochranu životního prostředí a občanských práv, výjimky pro velké developery

2 Komplexní pozměňovací návrh poslanců Andreje Babiše, Karla Havlíčka, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleny Schillerové, Zuzany Schwarz Bařtipánové, Radima Fialy, Borise Šťastného, Vojtěcha Krňanského a Marie Pošarové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?t=67

3 Pozměňovací návrh poslance Krňanského, dokument 30308-46017 https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=271334

4 Pozměňovací návrh poslankyně Kovářové a dalších poslancůhttps://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=270713

V České republice jsou čtyři národní parky. Ochranná pásma mají chránit samotný národní park před rušivými vlivy zvenčí, jako je nevhodná výstavba, změny krajinného rázu nebo intenzivní chemické zemědělství. Národní park Podyjí lemuje ochranné pásmo severní a východní hranici parku směrem do vnitrozemí (jižní hranici tvoří řeka Dyje a rakouský NP Thayatal). Národní park Krkonoše jsou naším nejstarším národním parkem a jejich ochranné pásmo je jasně prostorově vymezeno. Zahrnuje krkonošské podhůří a obce v bezprostředním okolí (např. části Vrchlabska, Jilemnicka a Trutnovska).  Ochranné pásmo Národního parku Šumava není vymezeno a jeho funkci plní  Chráněná krajinná oblast Šumava. Obdobně u Národního parku České Švýcarsko plní funkci ochranného pásma CHKO Labské pískovce (případně navazující CHKO Lužické hory).