Místo bylo zvoleno záměrně - u pramene Vltavy se totiž dochoval malý zbytek horského smrkového pralesa, který patří mezi místa, kde se proti kůrovci nezasahuje. Část starých smrků zde proto uschla a pod nimi roste nová generace zeleného pralesa. Nerušený proces obnovy prostřednictvím kůrovce tu probíhá tak, jako už mnohokrát v minulosti.

Anketní otázky pro turisty byly připraveny ve spolupráci se správou národního parku [1]. Dotazují se například, jestli návštěvníci vnímají národní park jako území, kde má člověk již nyní ponechat přírodu samovolnému vývoji, jak by mělo být území ponechané pouze přírodě veliké, či zda si myslí, že by se suché stromy podél cest měly kácet.

Kolemjdoucí dostanou na stánku na výběr také z několika zajímavých publikací. Jednou z nich je informační list, kde se turisté například dozvědí: že dravý brouk pestrokrovečník mravenčí, který se na Šumavě rozmnožil, sežere každý den až 20 kůrovců, že v národním parku vzniklo přes šest tisíc hektarů holin, jako důsledek kůrovcové těžby a následných polomů, jak stejné problémy, které pozorujeme dnes, již před zhruba sto lety komentovali Karel Klostermann či Josef Váchal.

Loňské ankety se zúčastnilo více než 4000 návštěvníků parku. Jedna z anketních otázek zněla, zda národní parky vnímají jako území, kde má člověk ponechat přírodu bez lidského zásahu. Odpovědi jasně hovoří pro ochranu divoké přírody: významnou část národního parku by samovolnému vývoji bez zásahů člověka, pouze s umožněním vstupu návštěvníků, ponechalo více než 63 % respondentů [2].  

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Prázdninový informační stánek pořádáme na Šumavě už popáté. Návštěvníci parku měli vždy velký zájem o bližší informace o přírodních hodnotách a zvláštnostech šumavských pralesů. Divoká příroda lidi fascinuje a dává nám příležitost se neustále učit. Proto také většina návštěvníků parku dlouhodobě podporuje názor, že by se zde na významné části území do přírodních procesů zasahovat nemělo.“    

Poznámky:
[1] Text ankety:

Anketa o názorech návštěvníků NP Šumava

Anketa je anonymní, pořádá ji Hnutí DUHA po dohodě se Správou NP a CHKO Šumava. Výsledky ankety budou předány správě národního parku, ministerstvu životního prostředí, Jihočeskému a Plzeňskému kraji pro rozhodování o péči o národní park.

1) Vnímáte také Národní park Šumava jako území, kde má člověk již nyní ponechat na předem dohodnuté ploše přírodu bez lidského zásahu, s omezením vstupu do určitých lokalit?

¨ ano
¨ ne
¨ nevím

2) Jak velké by podle vás mělo být území v NP Šumava ponechané nyní přírodě bez lidských zásahů, s omezeným přístupem člověka v některých částech (např. rašeliniště, jádrové oblasti výskytu tetřeva), přičemž na zbývající ploše by se pečovalo o les přírodě blízkým způsobem?

¨ Mělo by tvořit méně než 30 % rozlohy národního parku.
¨ Mělo by tvořit 30 až 40 % rozlohy národního parku.
¨ Mělo by tvořit více než 40 % rozlohy národního parku.

3) Suché stromy kolem stezek jsou pro turisty nebezpečné. Proto současné vedení Správy NP Šumava rozhodlo o jejich odstranění podél všech značených turistických cest. Jejich pokácení ale na určitou dobu zkazí zážitek těm návštěvníkům národního parku, kteří chtějí vidět divokou, mnohde i nebezpečnou přírodu. Jaké řešení preferujete?

¨ Neriskovat, pokácet v nezbytné šíři všechny suché stromy kolem značených turistických cest.
¨ V území ponechaném přírodě pokácet jen rizikové stromy, u kterých je pravděpodobné, že mohou spadnout na stezku. Na nebezpečí upozornit výstražnými tabulemi. Mimo území ponechané přírodě kácet kolem cest v nezbytné šíři všechny suché stromy.
¨ V území ponechaném přírodě nekácet žádné stromy. Stezku na přechodnou dobu, než se všechny rizikové stromy podél ní samy zlomí, uzavřít. Mimo území ponechané přírodě kácet kolem cest v nezbytné šíři všechny suché stromy.

[2] http://hnutiduha.cz/publikace/detail-publikace/select_category/56/articl...