Takzvané inteligentní rozvodné sítě, mikrovýroba a decentralizace mohou zanedlouho úplně změnit naše uvažování o energetice, obdobně jako se náš přístup k počítačům změnil přechodem od několika sálových počítačů k velkému množství PC a laptopů. Poukazují na to čeští odborníci v nové publikaci Energie nadosah, kterou dnes široké veřejnosti představily organizace Zelený kruh a Hnutí DUHA.
Energie nadosah: stáhněte si novou publikaci >> Proměna sítí posílí jejich stabilitu a sníží riziko blackoutů i naši závislost na fosilních palivech. Desetitisíce až statisíce malých zdrojů kombinované s menším množstvím velkých elektráren zajistí domácnostem i průmyslu spolehlivější dodávky elektřiny. Také v případě vytápění jsou místní zdroje spolehlivější než závislost na dováženém plynu. Decentralizace a modernizace rozvodných sítí navíc nahrají čistým, obnovitelným zdrojům energie.
Důvodem přechodu na decentralizovanou energetiku však není pouze menší závislost na ubývajících a drahých fosilních palivech nebo snižování exhalací oxidu uhličitého. Jejím přínosem bude rovněž posilování místních ekonomik. Peníze za teplo či elektřinu zůstanou doma, v regionech vzniknou nová pracovní místa. Decentralizovaný systém přinese v neposlední řadě také stabilnější ceny energie, méně závislé na nepředvídatelném politickém vývoji v Rusku či v Perském zálivu.
Masivní rozvoj malých zdrojů elektřiny a kogeneračních jednotek pro současnou výrobu tepla však bude vyžadovat zásadní úpravy rozvodných sítí. Ty jsou v současné době uzpůsobeny pro velké centrální zdroje. Pokud by všechny domácnosti v ČR disponovaly zdrojem elektřiny o výkonu pouhého 1kW – tedy zhruba stejném, jako má jeden hořák na sporáku – podobně, jako jsou dnes vybaveny pračkou a dalšími spotřebiči, činil by jejich celkový instalovaný výkon téměř 4000 MW. To je více, než činí celkový instalovaný výkon všech českých jaderných elektráren. Jednotlivé zdroje elektřiny však nesmí zůstat osamoceny – musí být spojeny tzv. inteligentní rozvodovou sítí.
Teprve tyto tzv. inteligentní, aktivní sítě, které neslouží jen jako jednosměrky k přepravě elektřiny, umožní plně využít výhod decentralizované výroby. Aktivní síť působí obousměrně jako vyrovnávací článek mezi rozptýlenými místy s přebytkem a deficitem výroby. Dovoluje také vhodně regulovat výkon některých spotřebičů podle toho, kolik energie je právě v síti.
Požadavek inteligentních sítí patří mezi priority Zelené knihy Evropské komise "Na cestě k zabezpečené, udržitelné a konkurenceschopné evropské energetické síti" z listopadu 2008 [1]. EU bude podporovat projekty, které mohou zajistit přenos energie z oblastí bohatých na obnovitelné zdroje (např. vítr v pobřežních oblastech a solární energie ve Středomoří) do míst, kde ji odběratelé potřebují. Zároveň bude unie podporovat nové technologie rozvodných sítí za účelem účinnějšího a pružnějšího využívání místních zdrojů energie, například výrobu elektřiny v jednotlivých domácnostech a kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. V únoru má Evropská komise zveřejnit další návrhy, jak podporovat využívání tzv. inteligentních technologií při snižování emisí skleníkových plynů.
Zelený kruh a Hnutí DUHA prosazují opatření, která rozhýbou decentralizaci energetiky a využití obnovitelných zdrojů:
zákon o podpoře vytápění obnovitelnými zdrojireforma těch klauzulí v energetickém zákoně, které stanoví pravidla pro řízení sítí, tak, aby umožnila jednoduchou integraci decentralizovaných zdrojů do systémuinvestovat do výzkumu a vývoje decentralizovaných zdrojů a jejich integrace do energetických sítízahájit ekologickou daňovou reformu a zahrnout do ní i podporu decentralizovaných zdrojů energie.
Poznámky:
[1] Evropská komise: Zelená kniha
 
[3] Hlavní referenti a spoluautoři studie:
Ivan Beneš
Ivan Beneš vystudoval energetiku na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Další postgraduální studium absolvoval na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské a na Vysoké škole ekonomické. Do roku 1992 působil ve společnosti Energoprojekt Praha a. s. Od založení společnosti CITYPLAN spol. s r. o. v roce 1992 je jejím generálním ředitelem a jednatelem. Je spoluzakladatelem České společnosti pro ekonomiku energetiky. Je autorem více než 60 článků v odborném tisku. V současné době se věnuje výzkumu a vývoji v oblasti bezpečnosti, ekonomice energetiky a dopravy a jejich dopadům na udržitelný rozvoj společnosti. V roce 2008 byl členem neformálního kruhu externích expertů pro přípravu českého předsednictví v Radě EU místopředsedy vlády A. Vondry, který se podílel na přípravě prioritní oblasti „Energetika udržitelná a bezpečná“.
V březnu 2008 byl v Bruselu zvolen vedoucím odborné podskupiny WG2.2 Distributed Network Security (including Energy and Water) ustavené v rámci činnosti skupiny ESRIF WG2 Security of Critical Infrastructure. Cílem ESRIF (European Security Research and Innovation Forum) je prohloubit dialog mezi soukromým a veřejným sektorem, jenž je pro zvýšení bezpečnosti infrastruktury a překonání možných krizových situací nezbytný.
Miroslav Šafařík
Miroslav Šafařík vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT, obor elektroenergetika (1994), dále absolvoval postgraduální studium na provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze, obor řízení a ekonomika podniku. V letech 1993 – 1996 pracoval v projekční firmě AZ Elektroprojekce, specializace silnoproudé instalace v obytných budovách a technologických celcích, projektant osvětlení. Od roku 1996 působil jako finanční konzultant a ekonomický poradce. V období 1999 – 2003 pracoval v oddělení environmentální ekonomiky Českého ekologického ústavu se specializací na ekonomiku obnovitelných zdrojů a na přípravu Státního programu na podporu úspor energie a obnovitelných zdrojů energie. Od roku 2004 je výkonným ředitelem společnosti PORSENNA o.p.s., která se zaměřuje na propagaci udržitelné energetiky a stavitelství, zavádění energetického managementu a další projekty v oblastech ochrany klimatu a životního prostředí. V letech 2005 – 2008 byl předsedou CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu a dále působí jako externí energetický a ekonomický poradce.