Zástupci a zástupkyně politických stran diskutovali o ochraně klimatu. Havlíček nedorazil

Zástupci a zástupkyně politických stran, které mají potenciál uspět v letošních volbách, se sešli v pondělí 13. září v 17.00 hodin v Divadle Archa, aby diskutovali o ochraně přírody, klimatické neutralitě a energetické transformaci, tedy tématech, které podle letošních průzkumů zajímají podstatně větší část veřejnosti než před posledními volbami. Pozvání do předvolební debaty přijali: Ivan Bartoš (Pirátská strana), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Magdalena Davis (Strana zelených) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Karel Havlíček (ANO) se z účasti na poslední chvíli omluvil.

Neziskové organizace Greenpeace, Hnutí DUHA, studentské hnutí Fridays For Future a asociace ekologických organizací Zelený kruh uspořádaly předvolební debatu o ochraně klimatu a životního prostředí. “Přestože v Česku roste zájem lidí o řešení klimatické změny, vláda Andreje Babiše a úřady ji dlouhodobě podceňují a snižování emisí skleníkových plynů probíhá příliš pomalu. Pan premiér o předvolební debatu o ochraně klimatu a životního prostředí zájem neprojevil. Za hnutí ANO byl tedy do debaty pozván Karel Havlíček, který však necelou hodinu před začátkem debaty svou účast zrušil, myslím, že to je jasný signál nakolik je pro něj ochrana klimatu prioritou. Pozvání do debaty nepřijaly ani strany: SPD, KSČM a Trikolora Svobodní Soukromníci a hnutí Přísaha” říká Petr Doubravský z Friday For Future a spolumoderátor debaty.  

Záznam debaty na Facebooku naleznete zde

Jedním z klíčových bodů debaty byla transformace české energetiky a využití potenciálu obnovitelných zdrojů. Uhelné regiony mají přístup k desítkám miliard korun, aby se s jejich pomocí vyrovnaly s útlumem stávající těžby a spalování uhlí v příštích deseti letech a bude . záležet i na přístupu naší budoucí vlády, zda a jak prostředky využijje.

“Bylo dobré vidět, že se diskutující shodli na tom, že konec je neodvratný, měl by nastat co nejdříve. Zástupci kandidujících stran také potvrdili, že podporují rozvoj obnovitelných zdrojů a aby bylo možné uhlí co nejdříve nahradit. Obnovitelné zdroje .”, uvedl Jiří Jeřábek z Greenpeace.Např. ministr Lubomír Zaorálek k tomuto na debatě řekl: “Já jsem mluvil s odboráři na Ostravsku a ti mi řekli, že je jim to úplně jedno, ale podstatné je, aby stát byl schopen připravit sociální programy a výsluhy pro horníky. Oni mi říkali, my souhlasíme s tím, že farat do dolu není otázkou budoucnosti, ale jde o to, aby stát připravil programy, aby se to zvládlo.”

Součástí tzv. Zelených dohod pro Evropu je také Strategický dokument o zachování biologické rozmanitosti, a proto se další okruh otázek věnuje především ochraně přírody a vzácných druhů rostlin a zvířat. Většina českých lesů se bohužel v minulosti změnila v zejména smrkové monokultury pro produkci dřeva a nyní v důsledku změny klimatu rychle podléhají škůdcům a plošně hynou. Zároveň dochází ke kácení cenných zbytků bukových lesů, a to i v chráněných územích, proto se ekologické organizace zástupců politických stran ptali, jestli plánují rozšířit bezzásahová území a jakým způsobem chtějí přírodu více chránit. Odrůstání nového - přírodě blízkého lesa - však ohrožuje nejen opětovná výsadba smrků či exotické douglasky, ale také přemnožená spárkatá zvěř.

Řečníci se víceméně shodli na tom, že je nutné podporovat přirozenou druhovou skladbu lesa, kterou tvoří převážně listnaté a smíšené porosty. Ivan Bartoš z Pirátské strany také dodal požadavek na ochranu řádově vyšší rozlohy spontánně se vyvíjející přírody a kritizoval stát za nedůslednou a pasivní vlastnickou politiku. Magdalena Davis (Strana zelených) zmínila, že zcela klíčová je novela mysliveckého a lesního zákona, což připadne nejspíš jako úkol nové vládě

Poslední okruh debaty se soustředil na ochranu půdy a vody. Během dvacátého století se délka českých potoků a řek, které dohromady měří 80 tisíc kilometrů, zkrátila na třetinu. Narovnanými koryty voda rychle odtéká - to zvyšuje riziko sucha nebo naopak zvětšuje povodňovou vlnu po prudkých deštích. Jen vodní erozí je v České republice ohrožena více než polovina ze skoro 4,2 milionu hektarů plochy zemědělské půdy. Ivan Bartoš k tomu poznamenal: “Je škoda, že máme vlastně tři ministry obchodu a průmyslu a žádného, který by skutečně hájil zájmy přírody. Za ochranu půdy by měl kopat ministr zemědělství, což se také neděje.”

Poznámky:

[1]

Výzkum pro ČRo “Rozděleni klimatem?” (2021): klimatickou změnu bere jako nesporný  fakt 93 % oslovených, 85 % soudí, že je potřeba změna lidské činnosti

Akademický výzkum “České klima” (2021): 73 % lidí jsou blízké myšlenky ochrany přírody a ŽP.

Za ochránce přírody se považuje 71 % lidí, za ekologa 48 %

[2] Analýza: strany většinově zelenají a před volbami slibují oživit krajinu i chránit klima. Často jim chybí konkrétní řešení na https://hnutiduha.cz/aktualne/analyza-strany-vetsinove-zelenaji-pred-volbami-slibuji-ozivit-krajinu-i-chranit-klima-casto