Na desetileté maximum a k hranici 20 EUR za tunu se v těchto dnech přiblížila cena emisních povolenek [1], které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za každou tunu oxidu uhličitého vypuštěnou do atmosféry. Znamená to také, že stát tak získává čím dál víc peněz například do programu Nová zelená úsporám. Aktuálně zveřejněné prognózy navíc ukazují, že by se cena povolenek mohla do pěti let ještě zdvojnásobit [2].
Podle nového nizozemského Národního klimaticko-energetického plánu musí být všechny nové projekty větrných a solárních elektráren vlastněny alespoň z 50% místními lidmi, obcemi, zemědělci nebo drobnými podnikateli [1]. Tento nový cíl má v zemi urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Umožní také větší demokratizaci energetiky – lidé se sami mohou podílet na proměně energetiky, profitovat z ní a posilovat svou nezávislost na velkých tradičních a znečišťujících zdrojích energie.
Zástupci ministerstev členských států Evropské unie dnes odpoledne potvrdili schválení směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů, na které se před dvěma týdny shodli s delegacemi Evropského parlamentu a Evropské komise [1]. Rada tak potvrdila i evropský cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie na 32 % [2].
Jednání zástupců členských států, Evropské komise a Evropského parlamentu v noci na dnešek určilo výslednou podobu směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů. Cílem EU pro rok 2030 je podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě [1] na úrovni 32 %. Jedná se o kompromis mezi návrhem Evropské komise (27 %) a Evropského parlamentu (35 %). Výsledek znamená úspěch ambicióznějších členských států, které již mají z rozvoje obnovitelných zdrojů výrazný užitek.
Naše síť může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez velkých uhelných elektráren a s OZE
Česká síť může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez velkých uhelných elektráren. To je hlavní sdělení nové studie [1] renomované konzultační společnosti Energynautics, kterou dnes na tiskové konferenci v Praze představil její hlavní autor Peter - Philipp Schierhorn. Studie Czech Power Grip Without Elektricity from Coal by 2030 vznikla na objednávku organizací Glopolis, Frank Bold, Hnutí DUHA, CEE Bankwatch Network a Aliance pro energetickou soběstačnost.
Poslanecká sněmovna selhala v možnosti učinit významný krok pro ochranu zdraví a snižování české závislosti na uhlí, když dnes poslanci a poslankyně neschválili pozměňovací návrh na omezení výjimek z nových evropských limitů znečištění ovzduší (např. prachem, oxidem siřičitým, oxidy dusíku či rtutí) z velkých uhelných elektráren.
„Německo může zredukovat kapacitu uhelných zdrojů na polovinu v následujících letech, pokud se povede plánované rozšíření elektrizační soustavy a postaví se plánované plynové elektrárny. Polovina uhelné kapacity může zmizet do roku 2030, aniž by to jakkoliv ohrozilo dodávky elektřiny,“ řekl Jochen Homann, prezident společnosti Bundesnetzagentur, německého regulátora v energetice [1].
Hlasování poslanců a poslankyň o pozměňovacích návrzích k novele zákona o ochraně ovzduší - jež by mělo proběhnout s největší pravděpodobností ve středu dopoledne - prověří, kterým stranám a poslancům záleží na čistotě vzduchu, který občané dýchají, a zároveň na naplňování energetické koncepce státu. Ukáže se také, kdo naopak podpoří větší zisky elektrárenských společností za vývoz uhelné elektřiny.
