Pokud se středoevropské lesy nezačnou připravovat na změnu klimatu, ztráty na hektar v nich koncem století budou dosahovat až půl milionu korun. To ukazuje nedávný výzkum v časopise Nature Climate Change. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (nestraník za hnutí SPD) od nově vybraného ředitele Lesů ČR přitom očekává, že zajistí dodávky dřeva na trh za nižší cenu. Nový ředitel tak bude pod tlakem upřednostnit krátkodobé škrty nákladů před dlouhodobou prosperitou podniku.

Ministr zemědělství dále uvedl, že chce, „aby podnik řídil manažer, který bude schopen lépe naplňovat státní surovinovou politiku pro dřevo.“1/ Hned prvním podcílem této politiky přitom je „Zajistit cílovou druhovou a věkovou skladbu respektující klimatickou změnu a stanovištní podmínky v lesích a využít další produkční potenciál nelesních půd.“2/

Lesy jsou základní složkou životního prostředí a zásadním způsobem ovlivňují život lidí: podobu krajiny a její využívání, místní klima, schopnost krajiny zadržovat vodu a předcházet tak záplavám i vysušování krajiny, a při zachování rozmanitosti hospodářských způsobů chrání také biologickou rozmanitost. Volba ředitele bude mít zásadní a přímý dopad na fungování státního podniku a tím i plnění všech těchto funkcí ve více než 45 % českých lesů. 

Lhůta pro přihlašování na vedoucí pozici v tak strategickém státním podniku je pouhých 11 dní (a to včetně víkendu). Přihlášku mají uchazeči a uchazečky posílat s motivačním dopisem a pěti stránkovou koncepcí řízení státního podniku Lesy České republiky. K tomu, aby výběrové řízení bylo transparentní je nutné, aby byla veřejně známá kvalitní výběrová komise a členy komise byly jmenovány osoby, jejichž profesní zkušenosti, odborné znalosti a morální vlastnosti dávají záruky řádného průběhu výběrového řízení a výběru nejkvalitnějšího uchazeče. Ministerstvo by mělo zveřejnit životopisy a koncepci jednotlivých uchazečů a záznam o průběhu výběrového řízení včetně výsledného pořadí uchazečů.

Správný výběr generálního ředitele rozhodne o udržitelném lesním hospodaření pro budoucí generace. Nedávno zveřejněný výzkum 3/ totiž ukazuje, že nejvyšší náklady související s rozpadem porostů v Evropě do roku 2100 lze očekávat v částech České republiky, Německa, Rakouska a Švýcarska. Náklady na hektar by měly dosáhnout v průměru 61 000 korun až 109 375 korun, část modelovaných scénářů ale předvídá náklady půl milionu korun na hektar jako kumulativní částka v roce 2100. Tato zjištění potvrzují i další výzkumy. 4/

České lesnictví bude dle mezinárodní studie v konkurenci více prosperujících okolních států znevýhodněné. Budou-li se totiž lesy urychleně na budoucí klimatické podmínky adaptovat, mohl by ztráty spojené s rozpady porostů vyvážit nárůst produkce související s oteplováním. Změna klimatu totiž kromě požárů, polomů a gradace hmyzu rovněž sníží produkci dřeva v místech s nedostatkem vody, ale celkově mohou lesy více přirůstat kvůli vyšší koncentraci oxidu uhličitého a delší vegetační sezóně. 5/ Autoři studie proto doporučují, aby se úsilí na adaptaci lesů zaměřilo především na oblast Střední a Jižní Evropy, kde podle jejich zjištění jinak budou zvyšující se náklady související s rozpadem porostů nejvíce ohrožovat dosavadní způsob lesního hospodářství. 4/

Jan Skalík z programu Krajina Hnutí DUHA říká:

„Ředitel státních lesů byl odvolán, přestože za vysoké ceny dřeva nemůže. Může za ně situace na trhu po rozpadu smrčin nepřipravených na změnu klimatu. Výzkumy ukazují, že má-li středoevropské lesnictví do budoucna prosperovat, musí se na změnu klimatu rychle připravit. Investovat do budoucnosti a ne snižovat provozní náklady by mělo být i hlavním kritériem při výběru nového ředitele.”

„Lesy nemají být černá díra na peníze, ale naopak mohou společnosti nemálo přispívat. Aby ale hospodaření v nich mohlo být trvale udržitelné a ziskové, nemůžeme už dál meškat s jejich přípravou na změnu klimatu. Studie zveřejněná v Nature Climate Change ukazuje, že by otálení mohlo stát až půl milionu korun na hektar lesa.”

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA říká:

„Volba ředitele LČR bude mít zásadní a přímý dopad na 45 % rozlohy českých lesů a jejich budoucnost. Správný výběr generálního ředitele rozhodne o tom jestli budou továrnou na dřevo nebo místem, kde se uplatňuje mnohem více funkcí i na úkor zisku. Najít vhodného člověka během 11 dní, což je doba od zveřejnění pracovní nabídky po uzávěrku přihlášek, je podle mě naprosto nereálné a je tudíž možné, že někdo vhodnou koncepci pro Lesy ČR má již delší dobu v šuplíku (například od posledního výběrového řízení v roce 2022) a teď dostane příležitost.” 

Kontakty

Jan Skalík, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA
jan.skalik@hnutiduha.cz, 607 185 686 

Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA
eva.pernicova@hnutiduha.cz, 734 770 020

Poznámky 

1 Ministr zemědělství odvolal generálního ředitele Lesů ČR, na uvolněný post vypíše Ministerstvo výběrové řízení

2 Surovinová politika pro dřevo 

3 Mohr, J. et al. Rising cost of disturbances for forestry in Europe under climate change. 2025. Nature Climate Change. https://doi.org/10.1038/s41558-025-02408-9

Ztráty způsobené rozpadem porostů mohou při zesilující změně klimatu do roku 2100 v Evropě vzrůst více než dvojnásobně na ekvivalent 6,1 biliardy korun (247 miliard Euro), což by snížilo celkový hospodářský přínos lesnického sektoru až o 15 %. Náklady na hektar by měly dosáhnout 2 460 Euro při scénáři mírné změny klimatu RCP2.6 až 4 375 Euro při scénáři vážné změny klimatu RCP8.5. 

4 Senf, C., Seidl, R. Persistent impacts of the 2018 drought on forest disturbance regimes in Europe. 2021. Biogeosciences. https://doi.org/10.5194/bg-18-5223-2021

V Evropě se frekvence rozpadu porostů v posledních 20 letech zdvojnásobila a rozpad porostů v minulých letech byl bezprecedentní alespoň za posledních 170 let. 

5 Babst, F. et al. Twentieth century redistribution in climatic drivers of global tree growth. 2019. Sci. Adv. https://doi.org/10.1126/sciadv.aat4313

Změna klimatu sice kromě požárů, polomů a gradace hmyzu rovněž sníží produkci dřeva v místech s nedostatkem vody, ale celkově mohou lesy více přirůstat kvůli vyšší koncentraci oxidu uhličitého a delší vegetační sezóně.