Současné vědecké poznatky nepotvrzují, že by hluk, infrazvuk nebo další aspekty provozu větrných elektráren představovaly významné zdravotní riziko pro obyvatele žijící v jejich okolí. Na dnešním online brífinku pořádaném Klimatickou koalicí a Hnutím DUHA to uvedli lékaři, lékařky a další odborníci. Upozornili zároveň, že mnohem závažnější dopady na zdraví mají změna klimatu, znečištění ovzduší způsobené spalováním fosilních paliv nebo automobilovou dopravou.

Odborníci a odbornice představili aktuální poznatky medicíny a vědeckých studií o vlivu větrných elektráren na lidské zdraví. Shodli se, že při dodržování platných hygienických limitů neexistují přesvědčivé vědecké důkazy o tom, že by provoz větrných elektráren způsoboval zdravotní potíže kvůli hluku, infrazvuku, elektromagnetickému záření, mikročásticím nebo chemickým látkám. Zároveň upozornili, že při hodnocení zdravotních dopadů energetiky je důležité porovnávat jednotlivé zdroje mezi sebou. Zdravotní zátěž způsobená spalováním uhlí (1), znečištěním ovzduší nebo dopady změny klimatu je podle současných vědeckých poznatků výrazně vyšší než případné negativní vlivy větrných elektráren (2). Například uhelná elektrárna vypustí při spalování 14 000 krát více mikroskopických částic na jednotku vyrobené elektřiny, než odletí při obrušování lopatek větrných elektráren (3).

Na online brífinku vystoupil MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví, odborník na hodnocení environmentálních zdravotních rizik, který představil současné vědecké poznatky o vlivu větrných elektráren na zdraví, hluku a nejčastějších mýtech spojených s jejich provozem. Dále Dr. Marie Bourne, MSc., lékařka a vysokoškolská pedagožka zaměřená na vztah mezi změnou klimatu a lidským zdravím. Ve svém vystoupení se věnovala zdravotním dopadům různých zdrojů energie, infrazvuku a nocebo efektu. A RNDr. Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, představil možnosti rozvoje větrné energetiky v České republice s respektem k ochraně zdraví lidí i přírody.

Vystupující zdůraznili také význam kvalitního plánování staveb, respektování hygienických předpisů a otevřené komunikace s místními obyvateli.

Dr. Marie Bourne, MSc., lékařka a vysokoškolská pedagožka na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, říká:
„V současné době máme k dispozici rostoucí množství recenzovaných vědeckých článků věnovaných této problematice. Dostupné vědecké důkazy dokládají, že elektromagnetické pole, blikání, nízkofrekvenční hluk ani infrazvuk z větrných turbín nemají vliv na lidské zdraví. S reportovanými potížemi můžou souviset subjektivní proměnné – postoje a očekávání (4), které mohou prostřednictvím nocebo efektu (5) přispívat k dalším zdravotním potížím. Je proto možné, že určitá část populace bude pociťovat potíže i v případě, že budou dodržovány hygienické limity.Důležitou roli proto hraje jasná a věrohodná komunikace ze strany úřadů i vědecké komunity, která pomáhá snižovat obavy a předcházet vzniku dalších zdravotních obtíží.“

MUDr. Miroslav Šuta, předseda Centra pro životní prostředí a zdraví, říká:

„Z hlediska ochrany zdraví je nutné zaměřit pozornost zejména na hluk, který v Evropě představuje významné zdravotní riziko. Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) jsou v EU nadměrnému hluku vystaveny miliony lidí, ale jedná se hlavně o hluk způsobený silniční, železniční a leteckou dopravou. V Česku se hluková zátěž týká stovek tisíc lidí žijících v blízkosti silnic, dálnic a železničních tratí. Pro hluk z větrných turbín bylo vydáno Světovou zdravotnickou organizací (WHO) doporučení, podle kterého by pro ochranu zdraví nemělo vystavení hluku přesáhnout 45 dB Lde, tj. vážená průměrná hladina hluku za celých 24 hodin.

Dostupné epidemiologické studie nenalezly zvýšení zdravotních rizik, jež by souvisely s provozem větrných elektráren. V Dánsku, které bylo průkopníkem v oblasti větrné energetiky a které dodnes patří ke špičkám v oboru, byl studován vliv na zdraví desítek až stovek tisíc lidí. Šlo například o možný vliv života v blízkosti větrné turbíny na výskyt infarktu myokardu (srdečního infarktu) nebo cukrovky. A souvislost se nenašla.“   

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:

„Větrné elektrárny lze, na rozdíl od uhelných či plynových, provozovat bez negativních dopadů na lidské zdraví a přírodu. Základem je správné umístění a provozování splňující hlukové limity a podmínky pro ochranu ptáků či netopýrů. Zároveň investoři musí od začátku otevřeně jednat s místními lidmi a obcemi. Praxe ukazuje, že nejlépe přijímané jsou ty projekty, kde dochází k zapojení obcí a obyvatelstva již do přípravy projektů či z nich mají levnou elektřinu.“

Kontakty

Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA
eva.pernicova@hnutiduha.cz, 734 770 020

Tereza Fenclová Mašková, komunikační koordinátorka Klimatická koalice
tereza.maskova@klimatickakoalice.cz, 773 727 888

Poznámky pro editory a editorky

1. Publikace o dopadech fosilních paliv na zdraví od The Global Climate and Health Alliance (GCHA): https://climateandhealthalliance.org/cradle-to-grave-the-health-toll-of-fossil-fuels-and-the-imperative-for-a-just-transition-2nd-edition/
2. Souhrnná studie více než 60 článků: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4063257/
3. Uhelná elektrárna Počerady při výrobě přibližně 3 500 GWh elektřiny ročně vyprodukuje podle Integrovaného registru znečišťování zhruba 153 735 gramů mikročástic, což odpovídá přibližně 43 000 gramů na 1 GWh. Oproti tomu větrná elektrárna uvolní vlivem abraze lopatek zhruba 3 gramy materiálu na 1 GWh vyrobené elektřiny, jak ukázala studie provedená v r. 2024 Dánskou technickou univerzitou (DTU): https://www.mdpi.com/1996-1073/17/24/6260. 
4. Studie ke vlivu ekonomických benefitů z VTE na spokojenost obyvatelstva: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3179699/
5. Studie k nocebo efektu: https://www.nature.com/articles/s41599-025-04645-x