Analýza závěrů Uhelné komise

Uhelná komise vydala 4. prosince 2020 nepodložené a fakticky nejasné doporučení k odklonu české energetiky od uhlí. Doložila možnost konce uhlí v roce 2033, ale zvolila většinově rok 2038, který je ekonomicky nerealistický a nezajistí adekvátní podíl ČR na plnění cílů Pařížské klimatické dohody. Navíc po schválení nového evropského cíle pro snížení emisí skleníkových plynů - ke kterému došlo týden po schválení usnesení komise - přestaly platit základní předpoklady, s nimiž pracovalo modelování scénářů útlumu uhlí.

Usnesení Uhelné komise také porušuje technologickou neutralitu, neboť výslovně doporučuje, aby součástí energetického mixu byly nové jaderné reaktory, jejichž včasným dokončením dokonce dodržení termínu konce uhlí podmiňuje. Taková podmínka plán dělá fakticky nezávazným.

Uhelná komise ani v jediném bodě nesplnila zadání dle svého Statutu schváleného vládou ČR. Potřeby hnědého uhlí vyhodnotila pouze pro elektroenergetiku, chybí vyhodnocení teplárenství. Zároveň chybí posouzení jednotlivých velkých spalovacích zdrojů. Nestanovila harmonogram útlumu (pouze datum konce útlumu), nebyly určeny nástroje a opatření pro dosažení odklonu, není k dispozici kvantifikace nákladů a dopadů odklonu ani popsány strukturální změny regionů, nedefinovala rizika odklonu od uhlí a nenavrhla nástroje a opatření k minimalizaci těchto rizik.

Doporučení vládě ČR - která bude výstup z Uhelné komise projednávat - je zejména nepřijmout scénář útlumu uhlí do roku 2038 a nechat zpracovat “emergency scénář”, který by měl počítat s koncem uhlí v roce 2030 nebo dříve.