Publikace

Kam tečou zemědělské dotace v ČR?

V České republice tečou dotace ze společné zemědělské politiky především do velkých zemědělských podniků. Dotace by přitom měly podporovat především menší a střední zemědělské podniky které dobře pečují o půdu a o krajinu. Jak na to?

Výzva vládě: neprodávejte Počerady

Veřejná výzva vládě: prodej elektrárny Počerady by poškodil stát i zdraví lidí. ČEZ se nemůže zbavit odpovědnosti za staré uhelné elektrárny 

Počerady: špatný a nebezpečný obchod

ČEZ jedná o prodeji největší ze zastaralých uhelných elektráren (instalovaný výkon pěti bloků celkem 1000 MW - odpovídá polovině Temelína) kontroverznímu podnikateli Pavlu Tykačovi. Ten by ji chtěl provozovat další desítky let. Informace, které zjistili experti Hnutí DUHA a Greenpeace však ukazují, že obchod by byl ekonomiky i strategicky nevýhodný - pro občany, stát i firmu ČEZ samotnou. Elektrárnu Počerady je nutné nejen neprodat Pavlu Tykačovi, ale naopak ji blízké budoucnosti uzavřít.

Lesní výzva

Přírodní lesy jsou základem samotného života. Vytvářejí půdu, udržují vodní cyklus a jsou obrovským zdrojem živin. Tvoří počasí, chladí klima a chrání nás před hurikány, suchy a povodněmi, které spolu s oteplováním nabývají na síle. Krmí a ukrývají víc tvorů, než jsme schopni spočítat. Přesto hrozeb pro lesy přibývá.

Návrh Hnutí DUHA a vědců, jak vymezit jádrovou přírodní zónu v NP Šumava

V červnu 2017 začala platit novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která změnila pravidla péče o české národní parky. Ochrana divoké přírody na převažující ploše území je nově jedním z hlavních cílů národních parků. Ministerstvo životního prostředí spolu se správami jednotlivých národních parků teď postupně připravují a projednávají nové vymezení zón ochrany přírody na jejich území. Stranou nezůstává ani náš největší národní park Šumava. Nová zonace mimo jiné určí, na kterých konkrétních místech na Šumavě získá divoká příroda ochranu – bez kácení a výstavby.

Staré stromy a tlející dřevo v lese

Sova vyhlíží z dutiny v letitém stromě. Ale mnoho takových úkrytů v českých lesích nenajde. Přes výrazný pokles exhalací zůstává zdravotní stav našich porostů špatný. Vedle holosečného kácení a umělých, hlavně smrkových, monokultur je hlavní příčinou také nedostatek starých stromů a tlejícího dřeva.

Shrnutí analýzy

Shrnutí analýzy výročních zpráv českých hnědouhelných společností 2009-2017

Toto shrnutí uvádí nejzajímavější údaje vyplývající z tabelárního přehledu výročních zpráv hnědouhelných společností působících v ČR za rok 2009 – 2017 tak, jak byly publikovány v obchodním rejstříku. Pozornosti každého, kdo se o ekonomiku hnědouhelného hornictví zajímá, doporučujeme seznámit se s tabelárními přehledy, které obsahují výpočty k tomuto shrnutí.

Porovnání první a druhé vlny kotlíkových dotací z pohledu rozdělení podpory na jednotlivé zdroje vytápění

Ve druhé vlně kotlíkových dotací bylo podpořeno o devět tisíc projektů více než v první vlně (jde o nárůst o 40 %). Vyřazení nových kotlů na uhlí ze seznamu zdrojů s nárokem na podporu se nepromítlo do poklesu zájmu žadatelů o program. Ve druhé vlně byl zaznamenán razantní nárůst zájmu o podporu tepelných čerpadel (o 124 % vyšší počet projektů ve srovnání s první vlnou) a plynových kotlů (o 154 % vyšší počet projektů). V případě kotlů na biomasu došlo k nárůstu počtu projektů o 54 %, u kombinovaných kotlů k poklesu o 17 % 

Obnovitelná budoucnost českých zemí

Nevyhnutelné odstavování starších uhelných elektráren v ČR a stále častější informace o prodražování, prodlužování nebo rušení projektů výstavby jaderných elektráren ve světě (především v Evropě a v USA) nás vede k hledání dalších možností. V Evropě se daří obnovitelným zdrojům, ale Česká republika zůstává stranou. Můžeme s našimi přírodními podmínkami rozvíjet obnovitelné zdroje stejně úspěšně jako Portugalci nebo Rakušané? Do jaké míry pokryjí naši poptávku po energii právě domácí obnovitelné zdroje?

Atlas energie 2018

Atlas energie vypráví příběh transformace energetiky v Evropě. Je to příběh minulosti, kdy Evropu z větší části zásobovalo jen několik velkých energetických společností, a budoucnosti, jež je stále více v rukou měst a obcí a milionů běžných občanů po celé Evropě. Energetická transformace již intenzivně probíhá. V rámci kontinentu však pokračuje různě rychle. Posledních 100 let závisela geopolitická moc na přístupu ke zdrojům fosilních paliv.

Stránky