Dnes proběhlo v on-line podobě ústní jednání o výjimce z emisních limitů pro rtuť z elektrárny Počerady, která žádá povolení čtyřnásobně překračovat nový limit na ochranu ovzduší a zdraví. [1] Novým vlastníkem elektrárny je od 1.
Manažeři elektrárny Počerady (která od 1. ledna patří do skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače) se dnes střetávají v diskusi s expertkami a experty právních a ekologických organizací na ústním jednání (konaném online) v rámci správního řízení o povolení výjimek z nových evropských emisních limitů, které vede Krajský úřad Ústeckého kraje. Zástupci uhelné elektrárny žádají, aby mohla o celé čtyři roky déle (tedy do poloviny roku 2025) vypouštět čtyřikrát více rtuti, než stanoví limit na ochranu zdraví [1].
Evropská komise vydala doporučení členským státům, skrze která bude posuzovat rozdělení 10 tisíců miliard korun do zemědělských dotací. Česká republika je kritizována za zvyšující se emise skleníkových plynů ze zemědělství, klesající přírodní pestrost či špatný stav vody, což je mimo jiné spojené s nízkým podílem mezí či alejí, používáním umělých hnojiv a pesticidů.
Vědci z celé Evropy varují před způsobem rozdělení 10 000 miliard korun zemědělských dotací, které bude v následujících sedmi letech rozdělovat Evropská unie. [1] Návrhy dotací dle nich neřeší a dokonce mohou zhoršit klimatickou změnu, kritický stav biodiverzity i živobytí zemědělců samotných. Těmto škodlivým dopadům by v České republice mohlo zabránit Ministerstvo zemědělství, avšak jím připravovaný Strategický plán jde zatím ve stejných kolejích.
Ekologické organizace dnes spouštějí výzvu Za zdravou a pestrou krajinu (odkaz je externí), [1] která reaguje na zásadní a dosud nedostatečně řešené problémy zemědělské krajiny. Opírají se přitom o data od mnoha odborníků, kteří se profesně zemědělstvím a zemědělské krajině věnují.
Devět environmentálních a lidskoprávních organizací vyzvalo během dnešního protestu před sedmi ministerstvy českou vládu a speciálně premiéra Andreje Babiše, aby na rozhodujícím jednání lídrů EU o klimatu sehrál svou životní partii a přesvědčil ostatní země o podpoře snížení emisí skleníkových plynů o 65 % do roku 2030. Je to jedna z mála posledních šancí, jak zastavit globální oteplování na úrovni 1,5 °C, a odvrátit tak nejděsivější dopady změn klimatu.
Většina členů Uhelné komise dává volbou roku 2038 vládě nebezpečné a nezodpovědné doporučení. Oproti současným plánům státu jde sice o významné zkrácení doby uhelné, ale přesto je doporučení tak vzdáleného konce uhlí nejen v rozporu s ochranou klimatu dle Pařížské dohody. Plán spalovat uhlí dalších 18 let nejspíš ztroskotá na tom, že už za 10 let nejspíš nebude spalování uhlí dávat ekonomický smysl. Zástupci ekologických organizací v Uhelné komisi proto vyzývají vládu, aby takové doporučení odmítla a pracovala s realističtějším scénářem.
Poslanecká sněmovna právě dohlasovala ve 3. čtení o novele horního zákona a většina poslanců a poslankyň (zejména všichni přítomní z ANO, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN a většina ČSSD) odmítla [1] pozměňovací návrh poslance Ivana Adamce (ODS), který by - pokud by byl schválen - zabránil zvyšovat dostatečně rychle poplatky ze státem vlastněných nerostů těžených soukromými firmami [2]. V případě hnědého uhlí by to znamenalo pokračování úniku miliard korun do daňových rájů [3].
