Uhelná komise dnes odhlasovala svoje první rozhodnutí. Jako kritérium pro odstavování uhelných elektráren doporučí vládě uhlíkovou emisní náročnost (tedy množstí skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie). Nejdříve by tedy měly být odstaveny nejplýtvavější elektrárny. Ekologické organizace upozorňují, že kromě elektrárny Prunéřov I se jedná zejména o elektrárny Počerady či Chvaletice, které mají ještě menší účinnost než ona [1].
52 % dotázaných dospělých v Ústeckém a Karlovarském kraji odpovědělo v průzkumu agentury Focus, Marketing & Social Research pro Hnutí DUHA, že podporuje konec těžby a spalování uhlí v Česku nejpozději v roce 2035 [1]. Zajímavé je, že “hnědouhelné kraje” fandí rychlejšímu konci uhlí více, než celorepublikový průměr, kde to je 40 %.
Základem evropského plánu na obnovu ekonomiky po epidemii koronaviru budou investice do ekologické a digitální transformace. V ekologické oblasti jsou prioritou investice v souladu s Evropskou zelenou dohodou: zateplování domů, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, recyklace odpadů, revitalizace krajiny i pomoc venkovu. Evropská komise chce celkově investovat přes 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun), což je 12-ti násobek letošních výdajů českého státního rozpočtu [1].
Emise rtuti elektrárny Chvaletice vzrostly v roce 2019 na více než čtyřnásobek. Vyplývá to z nového měření, které poskytla společnost Sev.En EC provozující elektrárnu úředníkům Olomouckého kraje, ale které vůbec nezveřejnila ve výroční zprávě o plnění emisních limitů. Ani nevysvětlila, proč naměřila tak velký nárůst znečištění.
Uhelná komise, kterou vláda pověřila přípravou doporučení k útlumu a konci spalování uhlí v Česku, zasedá v pátek 5. června po dvouměsíčním odkladu způsobeném epidemií koronaviru. Dlouho očekávané jednání bude na netradičním místě, v končící uhelné elektrárně Prunéřov I. Podle zástupců ekologických organizací případ Prunéřova ukazuje, že odstavování zastaralých uhelných elektráren není problém - a je tedy potřeba bezodkladně zavřít i další zastaralé elektrárny vyrábějící elektřinu na vývoz, zejména Počerady a Chvaletice.
Ministerstvo průmyslu zpracovalo návrh zákona, kterým se vytváří podpora nových jaderných reaktorů, a plánuje jej ve zrychleném režimu protlačit vládou i parlamentem - bez možnosti podávání pozměňovacích návrhů a odborné diskuse na výborech [1]. Byl také neobvykle omezen počet ministerstev, která mohou zákon s potenciálně obrovskými finančními dopady na spotřebitele elektřiny připomínkovat [2]. Hlavním principem zákona jsou garantované výkupní ceny pro elektřinu z jaderných reaktorů, které se následně rozpočítají do účtů za elektřinu všem jejím odběratelům. [3]
