Dnešní vernisáží otevřelo Muzeum Šumavy v Kašperských Horách brány unikátní výstavě „Sblížení: Lidé a velké šelmy Šumavy“ věnované návratu velkých šelem na Šumavu a soužití lidí s nimi. Připravilo ji Hnutí DUHA ve spolupráci s Muzeem Šumavy a Správou národního parku Šumava. Výstava bude otevřena minimálně do konce října [1].

Vernisáže se zúčastnila řada osobností nejen z regionu, například starosta Kašperských Hor a předseda Svazu obcí Národního parku Šumava Petr Málek, ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený,  ředitelka Muzea Šumavy Zdeňka Řezníčková, programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh, autoři výstavy Josefa Volfová a Luděk Toman či herečka a patronka šelem Jenovéfa Boková.

Návštěvníci se mohou těšit na rozsáhlou a kvalitní fotodokumentaci téměř půlstoletí dlouhého příběhu návratu velkých šelem na Šumavu. Díky ukázkám techniky i nových technologií pro monitoring vzácných zvířat nahlédnou „pod ruku“ výzkumníkům, kteří se již 25 let zabývají jejich sledováním.  Mapové infografiky ukážou, jak se rysi šířili v Pošumaví a představí zajímavé životními příběhy proslulých rysích tuláků, kteří se léta pohybují na české-bavorsko-rakouském pomezí. Expozice přibližuje i aktuální stav velkých šelem a kočky divoké v České republice i jejich další osud v naší přírodě.

Na přípravě výstavy se podílely desítky ochranářů, zoologů, lesníků, myslivců a fotografů z ČR, Bavorska a Rakouska. Výstava tak nejen přibližuje místním lidem a návštěvníkům skrytý život rysů a vlků, ale sbližuje také aktéry návratu šelem a místní obyvatele. Ukazuje i důležitost mezinárodní spolupráce při ochraně a monitoringu těchto krásných, vzácných a užitečných zvířat.

Aktuálně se v jihozápadních Čechách a v navazující části Bavorska a Rakouska objevuje zhruba 60-80 rysů. Není to dostatečný počet, který by zajišťoval dlouhodobé přežití této šelmy v srdci Evropy. Poslední roky populace šumavského rysa stagnuje a chybí její propojení s Karpaty a Alpami, kde žijí další rysi. Na vině je především pytláctví a stale častější střety na silnicích. Jen v uplynulém roce z těchto dvou příčin v ČR prokazatelně uhynulo osm rysů [2] a dva vlci. V loňském roce se do šumavské přírody vrátila take vlčí smečka. V celé republice se objevují další čtyři až pět smeček – v Ralsku, na Šluknovsku, v Krušných horách a Beskydech [3]. 

Autoři výstavy, Josefa Volfová a Luděk Toman, se při její přípravě vydali zpátky v čase za původem šumavského rysa. Od pamětníků a z archivů získali dosud nepublikovanou dokumentaci Projektu Lynx. Díky němu bylo v letech 1982 – 1989 do šumavské přírody vypuštěno 17 rysů ze slovenských hor. Návštěvníci budou moci shlédnout fotografickou dokumentaci této historie, dobové dokumenty, korespondenci i vzpomínky tehdejších aktérů.

Výstava obsahuje i medailonky osobností, kteří se o návrat šelem zasloužili. Především se jedná o největšího znalce rysů Ludvíka Kunce [4], nadšeného a charismatického šumavského ochranáře Ladislava Vodáka, Elišku Novákovou, Pavla Trpáka či Štefana Zatrocha. Výstavou chceme poděkovat jim i všem dalším, kteří se dodnes podílejí na ochraně cenných šelem i odkazu zmíněných osobností a není jim lhostejná budoucnost přírodního bohatství v srdci Evropy.

Velký dík patří také téměř tisícovce individuálních dárců Hnutí DUHA, kteří umožnili uskutečnění výstavy. Vyjádřili tak svůj postoj k návratu velkých šelem do naší krajiny. V době, kdy se neblaze otevírá otázka regulace počtu vlků a dalších divokých zvířat, je tato podpora jasným signálem.

Josefa Volfová, expertka na ochranu velkých šelem Hnutí DUHA a spoluautorka výstavy, řekla:
„Zvu šumavské obyvatele i návštěvníky do Kašperských Hor na výstavu, která dokumentuje pozoruhodný a napínavý příběh návratu vzácných divokých šelem do šumavské přírody. Trvá už desítky let, ale jeho budoucnost je nejistá. Výstava otevřená do konce října obsahuje kvalitní fotografie i historické dokumenty, ukázky technik i nových technologií pro sledování šelem i zdokumentované příběhy slavných rysích tuláků na česko-rakousko-bavorském pomezí a další pozoruhodné exponáty.“

„Výstava přispěje k lepšímu pochopení a sblížení lidí s těmito krásnými zvířaty. Jako vrcholoví predátoři mají velké šelmy v přírodě nezastupitelnou, velmi užitečnou roli. K životu nepotřebují nic jiného než náš respekt a ochotu sdílet s nimi společný životní prostor. Ráda bych velmi poděkovala všem, kteří nám pomohli s uskutečněním výstavy. Pro ochranu rysa a dalších druhů velkých šelem je třeba široká spolupráce na mezinárodní úrovni. Silná podpora lidí pro ochranu šelem, díky níž výstava vznikla, je jasným signálem politikům pro bezpodmínečné a přísné hájení vzácných divokých zvířat.“

Pavel Hubený, ředitel Správy Národního parku Šumava, řekl:
„Velké šelmy, jako rys, vlk nebo medvěd, byly po tisíce let součástí naší krajiny a našich životů. Obdivovali jsme je, obávali jsme se jich a dokázaly nám způsobit řadu problémů. Žili jsme ale po jejich boku a mohli jsme spolu existovat. Když ale člověk vymyslel nástroje, jak tato zvířata vyhubit, vytěsnit je z míst, která chtěl obdělávat, udělal to. To ale změnilo krajinu a naše životy po mnoho generací. Teď se tyto šelmy vracejí – obdivujeme je, obáváme se jich, a máme ještě více nástrojů, kterými je můžeme opět vyhubit, vytěsnit je z míst, která jsme si podmanili. Doufám, že tato historie se nebude opakovat, už jen proto, že o těchto zvířatech víme o dost víc než před 150 lety. Vymysleli jsme opatření, která dokáží zmírňovat problémy v soužití s šelmami a zároveň tu máme prostor, který s námi, lidmi mohou sdílet. Jen ten strach u mnohých zbytečně zůstává, ale jsem přesvědčený, že aktivity, jako právě tato výstava, jej dokážou zahnat.“

Zděňka Řezníčková, ředitelka Muzea Šumavy, řekla:
„S přírodou a její ochranou i výstavami k popularizaci naší práce máme v muzeu dlouholeté zkušenosti. Přírodovědné oddělení muzea jich uskutečnilo celou řadu, včetně série náročných výstav s živými exponáty. Poslední výstava s přírodovědnou tématikou, nazvaná Velké šelmy Šumavy a Beskyd, byla věnována panu Ludvíku Kuncovi, který před lety s řadou nadšenců stál u zrodu unikátního projektu reintrodukce rysa na Šumavě. Nebylo to snadné, a tak velké poděkování a uznání si zaslouží jak ti, kteří se na návratu rysa na Šumavu podíleli, tak i lidé, kteří dnes zahajovanou výstavu připravili. Návštěvníci budou překvapeni množstvím informací, které zde najdou. Věřím, že výstava možná trochu změní i jejich pohled na návrat velkých šelem do naší přírody.“

Jenovéfa Boková, herečka a patronka šelem, řekla:
"Šelmy, jako jsou právě rysi a vlci, jsou naprosto obdivuhodná zvířata, která si zaslouží náš respekt a prostor, kde by mohla mít svůj domov. Jsem moc vděčná všem nadšencům, kteří před lety přišli s vizí, že jedním z těch domovů by mohla být Šumava. Pro sblížení mezi obyvateli i návštěvníky Šumavy a šelmami je přínosné sdílení informací a zapojení veřejnosti. K tomu bych i já chtěla přispět a na výstavu i Šumavu budu lidi aktivně zvát."

Kontakt:

Jan Piňos, média komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky:

[1] http://www.hnutiduha.cz/akce/sblizeni-lide-velke-selmy-sumavy

[2] Více zde http://www.selmy.cz/clanky/osudy-sumavskych-rysu/ (odkaz je externí)

[3] http://www.nm.cz/publikace/abstract.php?table=tabPublikaceArchiv&id=5115 (odkaz je externí)

[4] Více o životě a tvorbě Ludvíka Kunce https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludv%C3%ADk_Kunc (odkaz je externí)