Severočeské lesní půdy jsou nejzatíženější sírou v celé Evropě

Ukládání škodlivé síry v lesních půdách severních Čech zůstává v celoevropském srovnání nadále nejvyšší. A to i při zohlednění skutečnosti, že se depozice síry pod korunami stromů v Evropě od roku 1997 průměrně snížila o 60 až 70 procent. Obnova českých lesů po rozpadu nevhodně vysázených monokultur může na kritický stav našich lesních půd doplatit. Potřebujeme proto lesy nejen méně znečišťovat, ale také obnovovat mnohem chytřejším a přírodnějším způsobem.


Kritická zátěž okyselení lesních půd byla v roce 1980 překročená na 57 procentech monitorovacích ploch v Evropě. V současnosti jsou kriticky okyselené půdy již jen na několika místech Evropy, kvůli minulosti je však podíl míst s dramaticky vysokými koncentracemi síry právě v Severních Čechách. Přestože tedy došlo i v Česku k výraznému zlepšení kvality ovzduší, depozice síry a dusíku zůstávají ve zdejších půdách velmi vysoké. [1] 


Oxid siřičitý, oxidy dusíku a čpavek se do atmosféry dostávají spalováním fosilních paliv (největší zdroj v ČR jsou uhelné elektrárny), průmyslovou činností a zemědělstvím. Přispívají k růstu průměrné koncentrace přízemního ozonu, která se tak za posledních dvě stě let přibližně zdvojnásobila. Ozon je jedovatý pro člověka i zvířata a poškozuje rostliny. Do rostlin se dostává prostřednictvím listů či jehlic a vede k jejich viditelnému poškození a souvisejícímu strádání celého stromu. Prahové hodnoty kritického zatížení lesů kvůli škodlivým látkám v ovzduší jsou stále překračovány na mnoha českých monitorovacích plochách [2], nejvyšší koncentrace přízemního ozonu byly zaznamenány v Itálii, České republice, Rumunsku, Slovensku, Švýcarsku a Řecku. [3] 


Mezi koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, obsahem chemických látek v  půdě a zdravím stromů existuje prokázaná souvislost. Síra a dusík urychlují okyselování půdy a nadměrně zatěžují půdu živinami. Okyselení půdy vede ke ztrátě důležitých zásaditých kationtů vápníku a hořčíku či zvýšení toxicity hliníku poškozujícího kořeny i půdní organismy. Přebytek dusíku v půdách vede k nerovnováze živin, a tak i zvýšené zranitelnosti stromů vůči oteplení. České lesy jsoui kvůli tomu dlouhodobě téměř v nejhorším zdravotním stavu v celé Evropě. [4] 


Právě proto Hnutí DUHA připravuje v kampani Zachraňme lesy [5] komplexní návrhy, které představí změny nezbytné k tomu, abychom českou lesní krajinu připravili na další oteplování a udrželi ji dlouhodobě ekologicky i hospodářsky vyváženou. Plán pro zdravé lesy, který představíme v září tohoto roku, připravujeme ve spolupráci s třemi desítkami lesníků, vědců a vědkyň z mnoha českých univerzit. Zároveň Hnutí DUHA usiluje o omezování emisních výjimek (mimo jiné na dusík) pro uhelné elektrárny a rychlý útlum a celkové ukončení spalování uhlí v České republice do roku 2033 a ostatních fosilních paliv do roku 2050.

Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, vysvětluje: 

„Za více než 30 let od revoluce jsme se nezbavili okyselení půd v severních Čechách a monokultury pěstované na nevhodných stanovištích tam - a nejen tam - špatně prospívají. Nezanedbatelným důvodem pro tento rekordně špatný stav lesů je také to, že v Česku téměř nevyužíváme přirozené obnovy lesů, přestože nevhodně vysazené stromy usychají nebo je okouše přemnožená zvěř.”


„V kampani Zachraňme lesy spolupracujeme s desítkami odborníků a odbornic, abychom už během tohoto září přinesli plán pro zdravé lesy.”

 

Poznámky:

[1] United Nations Economic Commission for Europe (UNECE) Convention on Long-range Transboundary Air Pollution (Air Convention) International Co-operative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests (ICP Forests). 2021. ICP Forests Status and trends of inorganic nitrogen deposition to forests in Europe. Dostupné na 

https://icp-forests.org/pdf/ICPForestsBriefNo2.pdf

[2] Iva Hůnová, Pavel Kurfürst, Lea Baláková. 2019. Areas under high ozone and nitrogen loads are spatially disjunct in Czech forests, Science of The Total Environment. Vol. 656, str. 567-575


Mapa: Lesy s vysokým rizikem kvůli expozici vůči přízemnímu ozonu a depozici dusíku



[3] Ministerial Conference on the Protection of Forests in Europe, FOREST EUROPE, State of Europe’s Forests 2020. Strana 53 a 54. Dostupné na https://foresteurope.org/wp-content/uploads/2016/08/SoEF_2020.pdf


Mapa: Depozice síranu a síry v kilogramech na rok a hektar, 2016

Zdroj dat: ICP Forests; plochy úrovně II, větší symboly označují plochy, kde data prošla kontrolou kvality





[4] ICP Forests měří depozici síranů, dusičnanů, amonných a bazických kationtů na otevřených plochách a pod zápojem lesa (pod korunami) od poloviny 90. let na 940 monitorovacích plochách, které pokrývají hlavní typy lesů a pravděpodobně i znečištění v každé zemi. Více viz: 

https://hnutiduha.cz/aktualne/ceske-lesy-dlouhodobe-chradnou-nejvice-v-evrope-vyrazne-poskozenych-jehlicnanu-je-temer-80


[5] Více informací o kampani Zachraňme lesy na www.zachranmelesy.cz