Konec uhlí v ČR

Uhlí je hlavní zdroj znečištění ovzduší a zároveň emisí skleníkových plynů v ČR. Propočty potvrzují: Česká republika se může postupně zbavit závislosti na povrchové těžbě uhlí, pokud rozhýbeme zelené inovace a investice do chytrých domů. Je to ekonomicky i ekologicky výhodné a postaráno bude i o pracovníky uhelného sektoru. Stejně tak se na základě sofistikovaného modelu energetiky ukázalo, že do roku 2030 mohou skončit všechny uhelné elektrárny (ovšem musí zatím pokračovat teplárny a rozvíjet se obnovitelné zdroje) a nebude přitom ohrožena stabilita sítě ani dodávky elektřiny (dokonce budeme stále vývozcem).

Severní Čechy

Povrchové doly převracejí krajinu v severních Čechách vzhůru nohama. Doslova a ve stovkách kilometrů čtverečních. Od války zde padlo za oběť těžbě uhlí více než 80 obcí a měst.

  • Víte, že? Někteří lidé v Podkrušnohoří se za život museli stěhovat i třikrát, protože rypadla za pár let doputovala také k jejich novému domovu.
  • Proto v roce 1991 vláda stanovila hranice, za které nesmí povrchové doly postoupit. Takzvané limity těžby chrání zbývající obce a města v uhelné pánvi před zbouráním. V roce 2015 vláda potvrdila limity těžby, které chrání obce, ale bohužel posunula limity tam, kde chránily volnou krajinu. V roce 2016 pak vláda schválila restrukturalizaci ekonomiky Ústeckého, Karlovarského i Moravskoslezského kraje s důrazem na moderní odvětví a zlepšování životního prostředí.

    Zdravá ekonomika

    Kromě ochrany domovů místních lidí limity také pomáhají oživit místní ekonomiku. Ústecký kraj se díky nim zbavuje špatné pověsti bezútěšného místa, kde se nedá žít a nemá smysl podnikat. Stěhují se sem nová průmyslová odvětví, roste turismus a vznikají úspěšné firmy.

  • Víte, že? Knauf v Krupce u Teplic – donedávna uprostřed uhelného kraje – každoročně vyrobí izolační materiály, které srazí účty za teplo domácnostem v 80 tisících rodinných domů.
  • Férové poplatky za těžbu

    Přestože se výhledově obejdeme zcela bez hnědého uhlí a uhelné elektrárny budeme moct zavřít v průběhu příštího desetiletí, nějakou dobu bude ještě těžba a využívání uhlí (zejména v teplárnách) pokračovat. Ale není důvod, aby pokračovaly i astronomické zisky těžebních společností.

  • Víte, že? Podle výročních zpráv uložených v obchodním rejstříku si tři uhlobaroni (Tykač, Dienstl a Fohler) vyvedli na dividendách 17 miliard korun, zatímco stát získat jen 400 milionů na poplatcích za vytěžené státní uhlí.
  • Proto je potřeba zvýšit poplatek z vytěženého nerostu v případě hnědého uhlí na mimimálně 10 % tržní ceny. Výnos může být použit pro financování modernizace ekonomiky krajů, sociální podporu propouštěných horníků či třeba výměnu kotlů a kamen na uhlí za čisté vytápění.

    Čisté topení

    Na topení uhlím v domácích kotlích a kamnech si ve většině vyspělých zemí už nikdo nevzpomíná. Ale v Česku je to stále realita v několika stovkách tisíc domácností. Je to jedna z hlavních příčin toho, že většina z nás musí dýchat špinavý vzduch. Kotlíkové dotace Ministerstva životního prostředí rozběhly změnu a tisíce domácností modernizovaly vytápění. Na to je třeba navázat dalšími řešeními.

    Ale nejde jen o výměnu topení. Pačesova komise spočítala, že rozumné možnosti k zateplování českých domů uspoří asi dvakrát více energie, než by šlo získat rozšiřováním uhelných dolů.

    Řešení

    Hnutí DUHA prosazuje, aby stát:

    • Nadále financoval zateplování domů a rozvinul i nedotační nástroje (např. garance na půjčky).
    • Vyřadil z dotací všechny kotle, v nichž se dá pálit uhlí, zpřístupnil dotace i chudým rodinám, financoval i výměnu kamen, ale také zpřísnil limity pro emise z kotlů a kamen či dal obcím právo zakázat spalování uhlí na svém území.
    • Zvýšil poplatky z vytěženého hnědého uhlí a pokračoval v restrukturalizaci ekonomik „uhelných“ krajů.
    • Stanovil jasný harmonogram uzavírání uhelných elektráren, které zbytečně a s nízkou účinností pálí uhlí.
    • Zavedl rozumnou podporu čistých domácích obnovitelných zdrojů, které budou posilovat energetickou soběstačnost obcí a rodin a přinášet prosperitu do místních ekonomik.
    Štítky: